Čtěte KV!
Jiří Vacek
Opravdu vážně každému doporučuji číst KV, samozřejmě s rozumem v hrsti a s rozlišovací schopností, vivékou.
Anonymové a pomlouvači z KV se netají tím, že jejich cílem je „zničit Vacka“. Ač neustále tvrdí, že žádné zlo neexistuje, podle toho, co činí, je zřejmé, že Vacek je pro ně zlo největší. Nevědí, jak jsou nedůslední: najednou zlo, když se jim to hodí, existuje.
Netají se s tím, že jejich cílem je zamezit Vackovi vydávání duchovní literatury, aby sami z toho - jejich nakladatelství - mělo prospěch.
Proto například lhaním přesvědčily vedení Ramanašramu, aby mně nepovolilo druhé vydání Mahárišiho evangelia, aby je mohli vydat sami. Samozřejmě za cenu knihy několikrát vyšší než stálo naše vydání. Zisk je pro ně na prvém místě. K jeho dosažení je vše dobré. Navíc lžou, že jsem dostal zákaz vydávat Mahárišiho díla. Prostě jsem nedostal souhlas k vydání Mahárišiho evangelia. Toť vše.
V zájmu svých zisků se neštítí žádné podlosti. Své počínání maskují zájmem o blaho našich odběratelů. Údajně chrání jejich zájmy, ale tak, aby nás co nejvíc poškodili. Myslí si, že jim z tohoto zla, které páchají, vzejde dobro.
To je přesně chování některých pseudoduchoborců, na které si ztěžuje paní Bednářová: „Oni čtou knížky o karmě a přitom je mně kradou“. Je úžasné, jak mnoho těch, kteří studují duchovní nauky, kterých je karma nedílnou součástí, se chovají v rozporu s touto zákonitostí. Slibují si prospěch ze zla, kterého se dopouštějí. To je také jeden z důvodů, proč nás KV neustále přesvědčuje, že zlo neexistuje, že vše je jedno; aby odvrátili pozornost od svého nepoctivého počínání.
Vše je opravdu jedno, ale jen pro zlé lidi. Těm je každé zlo dobré, pokud jsou přesvědčeni, že jim přinese prospěch. Pravdou je, že vše není jedno ani v jednotě, jak učí Bhagavad gíta, která uvádí, že dokud jsme v těle, je možné z jednoty vypadnout, ztratit ji. I jednota se musí udržovat, zejména pokud ještě žijeme v nebožském světě, abychom ji neztratili, což v podstatě neznamená nic jiného než pečlivě rozlišovat, co je pro jednotu, její udržení dobré a co zlé a co vede k její ztrátě. Požadavek rozlišování na dobré a zlé platí o to víc pro ty, kteří o dosažení stavu jednoty usilují: jinak ji nemohou dosáhnout.
Občas při kontrole zjistíme, že nemáme poznamenáno zaplacení některé zásilky knih. Je to asi tak méně než jedno procento ze všech objednávek, což je z celkového hlediska úplně zanedbatelné. Příčin může být několik. Nejčastěji zásilku knih pošta nedoručí. Někdy nám pošta nedoručí platbu od odběratele. Také se někdy spleteme my sami. To je naprosté lidské.
V těchto případech se velmi slušně a zdvořile ptáme odběratele, zda knihy dostal a když ano, zda odeslal peníze. To je naprosto v obchodním dění obvyklé a samozřejmé a není na tom vůbec nic nesprávného. Tak se chovají i velké podniky. Já sám jsem musel v posledních letech takto prokazovat, že mám zaplacenu pojistku na auto, telefon i zdravotní pojištění, chyb se dopouštějí všichni.
Z této samozřejmosti dělá naprostým neprávem KV zločinnou praktiku. Prostě každá záminka nás poškodit je dobrá. Při tom nestydatě lžou, že u „poštovné našich knih je srovnatelné s jejich cenou“. Není. Účtujeme pouze přesně podle poštovního ceníku částku za vylepené známky. Skutečná výše poštovného je menší než desetina ceny knih. Na rozdíl od mnohých dodavatelů neúčtujeme balné, knihy zasíláme nikoliv na dobírku, ale „na důvěru“ neboli na dluh. Každý platí, jak může, někteří nezaplatí vůbec. Taková je pravda, kterou si zcela objektivně každý může ověřit, když si u nás knihy objedná. KV a její přispívatele lžou a to úmyslně. Jim se nejedná o nějakou spravedlnost, ale pouze o snahu za každou cenu - i odporného lhaní - uškodit. To je zřejmé již z toho, jak neustále vytahují asi dva případy staré i deset a více let.
K tomuto lhaní je nevede nic jiného, než zlo a vlastní zištnost: mít prospěch ze škody druhého a nic víc.
Přitakáním zlu, když v něm vidíme svůj prospěch, se dostáváme pod moc zla a stáváme se jeho spojenci, někdy dokonce aniž bychom o tom věděli a uvědomili si svůj skutečný stav, protože prvým a okamžitým trestem za zlo je zastření rozumu, ztráta rozlišování, vivéky, co je doopravdy zlé a co dobré. Teď mluvím o zlu jako o márovi nebo ďáblovi, což jsou skutečně zlé bytosti a síly, které jsou nepřátelské Bohu, pravdě a světlu.
Tyto síly využívají ke svému boji proti dobru právě ty pošetilce, kteří přijali přesvědčení, že zlo se vyplácí a není trestáno. To je omyl, na který nikoliv hned – což je právě zrádné – strašlivě doplácí. Čím víc přitakávají zlu, tím víc se vzdalují skutečnému dobru – Bohu a tím víc zákonitě trpí. Velkým pomocníkem zla je falešný soucit s trpícími, jejichž utrpení považujeme za nespravedlivé. Při nedostatečném rozlišování se nevědomí lidé stávají právě pod vlivem tohoto falešného soucitu spojenci zla, které se maskuje bojem za lepší spravedlnost. Pak často vstupují do totalitních, násilnických organizací, které slibují nepravý ráj na zemi, jako komunisté. Mnoho zapálených a zdánlivě ušlechtilých bytostí, které bojují za spravedlnost, pochází právě odtud. Ve skutečnosti jsou pro svou zaslepenost jen vítanými spojenci zla. Jeho představitelé z nich mají velkou radost. Nazývají je „užitečnými idioty“. Právě ti rádi a obětavě vykonají pro ně nejvíc práce ve svém zápalu pro spravedlnost. Ovšem tu zvrácenou, ega.
Právě těmto silám zla KV plně propadla. Jejich konečným cílem není Vacek, ale zamezení šíření duchovních pravd, které nás osvobozují z moci zla a přivádějí k Bohu. Je možné, že někteří z přispívatelů KV ani nevědí, co činí: slouží zlu a ne Bohu, lžím a nikoliv pravdě. Karmické zodpovědnosti za své počínání se tím nezbaví. Již proto, že jsou vedeni zlým úmyslem ublížit. Nevědomost je před jejich karmou neomlouvá, protože povinnosti je vědět. Rozlišování, vivéka – dobré – zlé je základem každé cesty k Bohu.
Důkazem působení zla jsou cíle, ke kterým lži a pomluvy KV směřují: likvidace nakladatelství duchovní literatury. Tento cíl je plně v zájmu zla a sil nepřátelských Bohu. To, že se KV právě o toto snaží, je naprosto zřejmé a ani to nepopírá. Vyděračské dopisy, ve kterých se nás snaží zástupci Avataru výhružkami přimět k zastavení vydávání knih největších mudrců, jako je Ramana Maháriši, Böhme, Hui-Hai a mnozí další, jsem zveřejnil v „Jak jsem hledal Boha“. Kdo má zájem na zastavení šíření učení těchto a dalších mistrů, je zřejmé: mára, ďábel. Jen duchovně slepý, zlem zaslepený tuto pravdu nevidí.
Jen stručně, o co vše by hledající, kdybychom těmto silám zla podlehli, přišli. Například:
Poutník vypráví o své cestě k Bohu
Vidžňána Bhairava a další díla kašmírského šivaismu
Murunagar
A mnohá další díla, některá ve tvaru duchovních skript
To vše jsou knihy pro úzký okruh hledajících, které jiná nakladatelství nevydávají, protože nenesou zisky. Můžeme je vydávat proto, že na jejich vydávání nejsme svým materiálním zabezpečením závislí. Děláme to pro věc a ne pro zisk. Dělali jsme to dlouhých 40 let, kdy jako jedinou odměnou bylo pronásledování od komunistů, výslechy StB, soud, vyhazovy z práce atd.
Co tito lidé chtějí, je zřejmé, když jen trochu myslíme. Snaží se hledající odradit pomocí lží a pomluv od nákupu knih, které vydáváme a které hledající vedou přímou stezkou k Bohu a docílit tím, aby kupovali knihy a četli KV, ze kterých se dozvědí:
- duchovní praxe, úsilí je zbytečné, stačí pomyslet „já (ego) jsem TO“ a cíle je dosaženo
- zlo neexistuje, není třeba rozlišování (vivéka) na zlé a dobré
- ego, nepravé já, odpadlé od Boha, není třeba rozpouštět, protože je božské
- pokud usilujeme, je úsilí o dosažení Boha nutné přerušit, dříve než jej dosáhneme
- ženy jsou duchovně méněcenné, nemohou dosáhnout to, co muži
- každý, i nevědomý člověk je schopen posoudit, kdo je mistr a kdo nikoliv
- nikdo nesmí zlo kritizovat, kritika zla je zlem
- o tom, jak komunisté mají vznešené úmysly, chválu na ně a pomluvy na adresu jimi pronásledovaných nestraníků
- mistr může být členem zločinecké organizace, jako komunisté byli
- mnohé další podobné lži
Toto učení, KV a knihy, které je šíří, zlu nevadí, ale právě naopak, jejich vydávání vítá, protože hledající zavádějí z přímé cesty k Bohu. Udržují ego při životě, zaměňují názory za samotné dosažení, odrazují od úsilí jako od zbytečnosti. Odrazují i ženy od stezky: když nemohou dosáhnout to, co muži, nemají vlastně proč oč se snažit.
To není boj dvou duchovních skupin ani nedorozumění ani nic jiného, ale boj zla s dobrem, sil, které směřují od Boha s těmi, které směřují k Bohu. Kdo toto nechápe, je sám již v moci zla, které mu zastírá rozum a jeho schopnost, vivéku, správně rozlišovat. Pokud cítí nějaké pochopení či souhlas s počínáním KV nebo mu dokonce pomáhá, není již dávno na stezce dobra, ale nachází se v moci sil, které jej z přímé stezky k Bohu stahují k sobě, ke zlu.
Je na něm, aby prohlédl dříve, než se jeho stav pádu dovrší a kruté utrpení, které si sám způsobil, jej přesvědčí o tom, že zlo je vždy jen zlým pánem a nemá pro své přátele jinou odměnu než sama sebe – zlo.
Kdo neví, již se tím zařazuje. Kam, by mělo být po přečtení těchto řádek zřejmé. Postoj zástupců Avataru je jednoznačný a zcela průhledný: zničit konkurenci za každou cenu.
Za zamyšlení stojí ale i hodnotový systém oněch „spravedlivých stěžovatelek“. Jde jim jen o pár korun, jen aby nemusely něco zaplatit snad navíc. Hodnota děl a poučení o nejpřímější stezce k Bohu, jakou učí Maháriši, Ramdas nebo Böhme a další, je pro ně nulová. Obrovský duchovní přínos tohoto učení zřejmě vůbec neznají, natož, aby jej ocenily. Pro ně je kniha jako kniha a jedinou jejich hodnotu spatřují v ceně, kterou za ně platí. Dokazují tím jen, že jsou úplné materialistky beznadějně ovládané svým egem, pro něž jediné co platí, jsou peníze. Jiné hodnoty neznají.
To jak jsem jednu z nich pojmenoval, když se schovávala za anonym, je ještě velmi slušné v porovnání s jejím lhaním a pomluvami. Posuďte sami, co si asi zaslouží člověk, který drze a nestydatě lže, že poštovné za naše knihy je srovnatelné s cenou zasílaných knih, když pravdou je, že je pod deseti procenty platby za knihy a navíc není jeho výše závislá na nás, ale na poštovních sazbách a ještě se tváří ublíženě? To jsou skutečně ti „praví“ hledající. Co si myslí, že s takovým lhaním na stezce pořídí? I to prozrazují: zlo neexistuje, proto mohou lhát a zavádět druhé. Ono ale existuje a dá jim svou moc tvrdě znát.
Denně můžeme číst, slyšet a vidět zprávy o hrůzách, které se ve světě odehrávají – masové vraždy, tisíce zabitých přírodními katastrofami, epidemie smrtelných chorob – výčet je téměř nekonečný. Příčiny tohoto strašlivého dění se zdají být nevysvětlitelné. Zdravý rozum se vzpírá věřit, že je něco takového možné. A ono to možné nejen je, ale neustále se děje od úsvitu lidstva až po dnešní dobu.
Vysvětlení je jednoduché. Jsou to plody zla, kterému lidé v předchozích vtěleních dali svůj souhlas a propůjčili svá těla a mysli k vykonání. Nyní sklízí plody, následky příčin, které sami vyvolali svou nezodpovědností za sebe a druhé tím, že se stali spojenci zla.
Právě tyto hrůzy a další utrpení čeká ty, kteří v nevíře v boží spravedlnost si myslí, že mohou vše, co si usmyslí a že zlo neexistuje. Jen opravdu zlem oslepený člověk nemůže vidět co si svým zlem sám připravuje.
Kdo takto například pohrdá nabízenou duchovní pomocí a ještě útočí na ty, kteří ji nabízejí, tomu je cesta na mnoho životů a tím i lepší osud nedostupná. Dlouhá vtělení utrpení v samsáře jej neminou. Dostává přesně to, co si vysloužil. Odbývat varování založené na zákoně karmické odezvy jako plané výhružky, je známkou zatemnění ducha a před námi vytvořenými příčinami zla a utrpení nechrání ani v nejmenším. Jen nás utvrzuje ve falešném pocitu bezpečí. Probuzení utrpením je kruté, ale spravedlivé.
Mému tělu je 78 let. Miluška je o něco mladší. Nemáme potřebu se honit za ziskem, protože nás důchody plně zabezpečují. Co děláme, děláme z radosti, že šíříme nejčistší učení největších mistrů. Přiděláváme si tím ze zevního hlediska jen další strasti k běžným strastem stáří navíc. Skutečným ziskem pro nás je pomoc upřímným hledajícím. Těm jsou určeny také tyto řádky: aby se nepohoršili nad pravdou, která se jim nabízí a slibuje, je-li vytrvale prováděna, vysvobození.