Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Četba, studium a praxe naší duchovní literatury pomohla a pomáhá již několik desítek let hledajícím nalézt cestu k Bohu a kráčet po ní. Velké množství sdělení vážných hledajících tuto pravdu potvrzují.

Proč KV tolik o našem zasílání knih lže, je zřejmé. Za prvé nemá rád odpůrce komunistů. Ty neustále pomlouvá a komunisty nejen neodsuzuje, ale chválí. Snaží se popřít jejich vinu na zločinech, které napáchali tím, že zodpovědnost za ně svaluje na nestraníky. Ne tajná policie, komunistická milice, soudy a sovětské tanky, ale nestraníci podle KV podporovali komunistický režim. Nikoliv Drtikol, komunista z přesvědčení a tisíce mu podobných, ale nestraníci podle KV podporovali komunistický režim. To je ryze komunistická agitace.

KV je vlastněn a provozován členy nakladatelství Avatar. Již tato skutečnost zpochybňuje jeho nestrannost. Titulní list KV jasně uvádí důvody, proč byl zřízen: aby nás, naše vydávání knih zlikvidoval. Za tím účelem mu není žádná špinavost cizí. Zabývá se dokonce naším osobním životem, do kterého mu předně vůbec nic není, o kterém nic neví, ale pouze sbírá pomluvy. Svou úrovní se plně rovná Blesku. Tím zcela odhaluje i charakter jeho autorů, kteří se mnohdy zbaběle kryjí anonymitou.

To hlavní, podstata tohoto děje, však mnohým uniká. To, co se na naší hmotné úrovni stále odehrává, je trvalý boj mezi dobrem a zlem, mezi světlem a tmou. Hlavní snahou zla je zničení světla a ovládnutí co největšího počtu bytostí svým zlem ve svůj prospěch.

Tento hmotný svět, ve kterém žijeme, není vůbec světem božským, ale právě naopak: je světem bytostí, které odpadly od Boha. Jeho existenci udržují síly nepřátelské Bohu. Tuto základní pravdu učí všechna vtělení boží i praví mudrci. Je v základu všech náboženství a je také důvodem, proč všechna náboženství vznikla. Kdyby tento svět byl včetně bytostí, které jej obývají, božský, byla by všechna náboženství naprosto zbytečná. Kdo žije božsky a v božském světě, náboženství nepotřebuje, protože žije již jeho cíl. Tím není nic jiného než obnovit naši původní jednotu s Bohem a návrat do božího světa.

Kdyby s námi bylo vše v pořádku a žili jsme božsky v božském světě, náboženství by bylo zbytečná, protože jsou výhradně určena těm, kteří ztratili vědomí Boha a chtějí je obnovit a vrátit se do jeho nebeského království. To je právě Ježíšův návrat ztraceného syna domů, do království nebeského k Otci, i Buddhovo vstoupení do nirvány a vykoupení hinduistů.

Je překvapující, jak mnoho hledajících tyto základní pravdy nauky nezná nebo je alespoň nedomysleli a nesnaží se o jejich uskutečnění. Nevědí oč jde ani co činí. Vždy jde jen výhradně o ně, o jejich ztracený božský život a o návrat k němu.

Proto je nutné tyto základní, zásadní a rozhodující pravdy neustále znovu a znovu opakovat, aby se na ně hledající rozpomněli a střežili se skutečných sil zla, které se je snaží udržet v nevědomosti a tím i ve své moci.

Jak nás zlo ovládá? Skrze naše vlastní, osobní zlo, které chováme ve svém nitru a kterému sloužíme. Proto je očista od všeho zlého a Bohu se vzpírajícího tak nesmírně důležitá: aby nás zbavila moci zla, kterou nad námi má skrze naše vlastní zlé sklony, chceme-li vásany.

Zlo se vždy snaží zničit dobro, tma vždy chce uhasit světlo. Proto nás skrze naše vlastní zlo a nevědomost staví proti nositelům světla a dobra.

Často lidé bojují proti světlu a dobru nevědomě, protože slepě následují své zlé sklony. Někteří zvláště zlu propadlí jedinci tak činí vědomě a záměrně. Pak mluvíme o působení mára či ďábla.

A právě tento mechanismus boje zla proti dobru, proti nositelům božského poznání, tvoří základ boje KV proti nám. KV je nástrojem zla a je z určitého pohledu jedno, zda si lidé, kteří jej vydávají a zveřejňují na něm své názory, tuto pravdu uvědomují nebo nikoliv, zda tak činí záměrně nebo ne. V obou případech je výsledkem působení zla.

Důkaz tohoto tvrzení je dán jejich skutky, tím, proti čemu bojují. Ty mluví řečí naprosto jasnou. Jejich cílem je zamezit působení dobra a světla, jehož vlivy šíří knihy, které vydáváme. Zlo chce prostřednictvím těchto lidí zamezit vydávání a šíření spisů takových mistrů, jako je Rámakrišna, Hui-Hai, Ramana Maháriši, J. Böhme, Svami Ramdas, autor Oblaku nevědění, Jógy Vašišty, Tripury Rahasja a mnohých dalších, kromě jiného i mystického výkladu bible. Když nic jiného, chtějí alespoň čtenáře odradit od odběru těchto knih a tak jim zamezit získat tolik potřebné poučení o zlu a dobru a naučit se je rozlišovat a tak se osvobodit z jeho moci.

Z duchovního hlediska se tito lidé dopouštějí jednoho z nejhorších duchovních zločinů, o kterém jasně mluví například Ježíš: Pohoršují maličké! Zabraňují jim v přístupu ke světlu, duchovnímu poučení a přímé stezce k Bohu. Za to jsou tvrdé karmické tresty a nejhorší z nich je zastření rozumu zlem. Ten takovým bytostem připravuje stále větší utrpení, nesvobodu a nevědomost, která zabraňuje, aby se vracely k Bohu, dobru a lásce.

Pokud si někdo myslí, že to jsou jen plané řeči, ať si jen vzpomene na tisíce zavražděných spasitelů, mudrců, světců a upřímných hledajících v naší minulosti a to dokonce nedávné.

I Němci pronásledovali mystiku a Karel Weinfurter zemřel na následky krutého věznění.

Po krátké přestávce 1945 – 1948 opět propuklo velké pronásledování komunisty všeho, co spělo k dobru, Bohu a světlu. Není náhodou, že KV právě toto komunistické běsnění zastírá. Dokazuje i tím, na kterou stranu patří.

Dokud se nacházíme na této nebožské úrovni, všichni jsme neustále vystaveni působení zla. Ať chceme či nikoliv, vědomě či nevědomě, všichni jsme trvalými účastníky boje dobra se zlem, který probíhá jak zevně, ve světě, tak v nás, v naší mysli.

Pro naši záchranu od zla je proto nesmírně důležité a dokonce rozhodující plně pochopit, oč se jedná: o naši duši neboli mysl. Zda ji propůjčíme zlu a tím si přivodíme i velké neštěstí a utrpení nebo zda se plně a vědomě postavíme na stranu dobra, které je na prvém místě dobrem naším. Jediným pravým, jaké existuje. Buďme proto bdělí a pozorní. Dobře rozlišujme, mysleme v dobru a v souladu s tím se i rozhodujme. Jde jen a jen o nás samé, ne někdo jiný, ale my sami takto rozhodujeme o sobě. Jak se rozhodneme, tak se i budeme mít. Zodpovědnost je jen naše a nikoho jiného. Svůj osud máme plně ve svých rukách.

K tomu se vztahuje i Ježíšova rada, abychom se nebáli těch, kteří nám berou život časný, ale těch, kteří nás připravují o věčný život v Bohu. Zřetelně nás zde varuje před lidmi, kteří slouží zlu.