Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Zlo je zlo a každé zlo je vždy nemoc ve smyslu ne-moci, bez-moci, bez schopnosti žít v Bohu a v dobru. Průvodní znaky zla jsou nevědomost o Pravdě, kterou jsme. V důsledku této nevědomosti přichází nesvoboda a utrpení. Kdo podlehne nemoci, kterou zlo je, má nemocnou mysl neboli duši i tělo. Ducha, vědomí Já jsem, které je naším pravým Já, se zlo přímo nedotýká, je jeho opakem, který nemoc zla nemůže nakazit a zkazit. Může však zastřít náš rozum tak, že si tuto pravdu neuvědomujeme a nežijeme.

Zlo jako nemoc napadá vždy naši celou bytost mnoha způsoby:

1. Nevědomost o dobru. Zlo, které se nás zmocní, zastírá doslova náš rozum, který pod vlivem zla není schopen správně rozlišovat dobré – zlé, spásné – nespásné. V důsledku toho pak myslíme pod vlivem zla a nevědomosti a sklízíme neštěstí, nemoci a utrpení všeho druhu.

2. Myšlením pod vlivem zla si vytváříme působením zákona příčiny a následku zlý osud a proto ztrácíme svou svobodu a trpíme. Proto se rodíme znovu ve světě bez Boha.

3. Zlo v naší mysli působí i přímo na stav našeho těla, protože každý výtvor našeho myšlení i cítění je síla, která působí svou mocí. Čím většímu zlu propadneme a čím déle mu sloužíme, tím horší dopady má zlo i na naše tělesné zdraví. Zlí lidé se rodí nemocní a tělesně postižení a proto trpí celý život.

4. Myšlení pod vlivem zla vytváří zlé síly, které skutečně otravují naše tělo a vyvolávají v něm nelad a nemoci. Kdo chce být tělesně zdráv, musí na prvém místě myslet v dobru a s láskou. Pokud tak nečiní, marně se snaží být zdráv. Pak selhávají všechny prostředky.

Přímý vliv myšlení a zejména cítění na tělesné zdraví dobře zná i dnešní věda. Zejména zná vliv stresu na naše celkové zdraví i důležité tělesné orgány. Stres je ve své podstatě více či méně vědomý strach, obavy až úzkost o vlastní existenci a její zabezpečení. Vyvolává v těle celou řadu obranných mechanismů zejména v oblasti žláz s vnitřní sekrecí, které připravují naši tělesnou obranu. Tento stav pohotovosti trvale nemůže tělo snést a proto se hroutí a propukají nemoci.

Někteří lidé si naopak hoví v situacích, které představují určité ohrožení života a proto pěstují tak zvané adrenalinové sporty. Vyšší produkci adrenalinu, ke které v takových situacích dochází, vnímají jako příjemné pocity.

Všechny uvedené případy jsou příklady jevu, který se obecně nazývá somatizace. Je jevem, ve kterém stav mysli, zejména její pocity, přímo ovlivňuje naše tělo a vyvolává v něm změny jeho stavu k horšímu.

Uvedenými příklady však ovlivňování těla myslí zdaleka nekončí. Zejména smrtelné hříchy jsou zlem, který naše zdraví silně nepříznivě ovlivňuje. Nenávist, hněv, zloba, závist jsou skutečné duševní jedy, které kromě všeobecného i duchovního zla navíc poškozují přímo naše tělesné zdraví. Jsou zdrojem nemocí a nakonec i smrti.

Tento vliv líčí nevědomě i běžně používané obraty: „klepla ho z něho pepka“, „leží mu v žaludku“, „zežloutl závistí“ a jim podobné. Vyjadřují pravdu o jedovatém působení zlých citů na naše tělesné zdraví.

Základem dobrého tělesného zdraví je proto:

1. Rozpuštění zvyku pěstování zlých sil nenávisti, zloby, hněvu, závisti a samozřejmě také strachu a úzkosti a všech dalších negací.

2. Trvalé pěstování citů přátelství, klidu a míru a přání dobra a jemu podobných všem bytostem.

V obou případech probíhá vědomé působení mysli, její tvořivé moci na naše tělo. V případě dobrých citů je tělesné zdraví posilováno, v případě citů zlých je poškozováno.

Když převáží zlé city v naší mysli a my se octneme v jejich moci, výsledkem jsou vždy mnohá zla včetně tělesných nemocí, trvalé únavy a nedostatku životní pohody.

Kdo chce být tělesně zdráv, nemá jinou možnost než se zbavit ve své mysli všeho zlého. To jsou na prvém místě všechny city nelásky až nenávisti, hněvu, zloby, závisti a nepřejícnosti. Současně naše zdraví tělesně posiluje trvalé pěstování přátelských citů, klidu, míru a přání dobra všem.

Kdo tuto zákonitost nepochopí a nemyslí s ní v souladu, bude svou vinou trpět i tělesně pod působením zlých sil, které vytváří svou vlastní myslí. Kdo myslí ve zlu, tomu nepomůže nic jiného, zázračné léky a postupy a podobně, ale jedině rozpuštění zvyku myslet a cítit pod vlivem zla.