Vysvobození v čase odchodu z těla
Jiří Vacek
Vysvobození je možno dosáhnout v průběhu umírání a v době po něm.
Základním předpokladem je:
1) Udržení vědomí Já jsem.
2) Nepodlehnout ničemu, co nás od vědomí Já jsem odvádí.
Pokud tyto podmínky nejsou do značné míry splněny, nevěřím, že se nám nějakým zásahem zvenčí podaří uspět. Skutečná moc našich negací se nedá přemoci pouhými radami. Jedinou skutečnou pomoc nám může poskytnout naše duchovní světlo a Bůh svou mocí Já jsem.
Proto je tak důležité, aby velká většina odstředivých sklonů byla rozpuštěna a nezmocnila se nás v průběhu smrti.
Proto je tak důležité, aby nás okolí a ti, které opouštíme, ponechali v klidu a nerušili naše soustředění.
Těsně po opuštění těla je zřejmě zásadně důležité nenechat se zastrašit nepřátelskými silami, které vytvářejí děsivé jevy, ale pevně se držet ve vědomí Já jsem.
Některé duchovní školy a jejich učitelé učí, že je možné se nevtělit a pokračovat pod vedením učitelů na cestě k vysvobození v jakési duchovní škole. Informace nalezneme v literatuře Jóganandovy školy.
Míla Tomášová ve snu po své smrti varovala, že zbavovat se odstředivých sklonů po smrti je velmi obtížné.
Právě proto je správné se plně věnovat rozpouštění překážek vysvobození, dokud se ještě nacházíme v tomto těle.
Jinak nás čeká nový zrod a více či méně náročné pokračování stezky. Pokud je navíc naše mysl silně zatížena negacemi, bude náš příští zrod velmi zlý a nemusíme se s naukou a stezkou vůbec setkat. Jakákoliv bezstarostnost není rozhodně namístě.
Právě po opuštění světa a našeho těla se ukáže plná pravda, co jsme na stezce opravdu dosáhli a co nikoliv. Tam naše domýšlivost a pýcha nic neplatí. Žijme a usilujme, dokud můžeme tak, abychom nemuseli po smrti litovat promarněného času a sil.