Víra tvá tě uzdravila
Jiří Vacek
Ježíš těm, kteří mu děkovali za uzdravení, říkal: „Víra tvá tě uzdravila.“ Ne on, ale jejich víra byly dle Ježíše příčinou jejich uzdravení.
Již tato evangelijní epizoda jasně poukazuje na moc víry a její důležitost.
Mistr, guru nás uzdravuje také, ale ne zevně, avšak vnitřně a vede nás ke spáse. Aby se mu tato práce dařila, je nutné, aby mu jeho následovníci věřili a tak jejich víra se mohla uplatnit.
Tato víra není nic jiného, než síla vědomí Já jsem, jak bylo vysvětleno jinde.
Proto by víru v mistra nemělo nic a nikdo oslabovat, protože nevíra je síla již opačná a maří její působení. V tomto případě úsilí mistra.
Proto každý, kdo víru v mistra oslabuje jeho zpochybňováním, je v moci sil nepřátelských Bohu a koná jejich práci. To platí i o rozumářích, pro které je Bohem jejich rozum, který staví nad Boha i mistra a tím si zahrazují cestu k vysvobození.
Jejich tvrzení: Nevěřím ničemu, co nevidím,“ vyřazuje z působení víru a její moc a činí z ní pouhou pověru. Tak síly zla a odstředivé napadají svým zlem vše duchovní, čeho se dotknou.
Záštita rozumem jim v tom vydatně pomáhá.
Ten však ještě nikoho nespasil, ale mistři a světci ano.
Stavět rozum nad víru, je oblíbený trik ega a zla, které tak účinně brání naší spáse a návratu k Bohu.
Námitka nebezpečí z falešných mistrů neplatí. Ty snadno rozpoznáme v souladu s pravidlem: „Podle skutků poznáte je.“ Upřímný hledající se jimi nenechá svést. Situace těch, kteří chtějí pomocí duchovna výhradně své osobní zisky, je úplně jiná. Jsouce zlí, zákonitě i zlu podléhají.