Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Jsou to zejména:

1) Hlásání polopravd typu „není oč usilovat, ty jsi TO, ego není zlé a není je třeba rozpustit ani očišťovat“.

2) Mistr se žáky společně nemedituje ani je k meditaci nevede.

3) Nedostatečný důraz na očistu a ovládání mysli.

4) Obracení žáků do světa pod záminkou nutnosti nejrůznějších činností na úkor jejich vlastní duchovní praxe.

5) Přehnaný důraz na zevní uctívání mistrovy osoby a ztotožňování mistra s jeho osobou.

6) Neustálé víření mysli žáků v nekonečném proudu otázek a odpovědi místo uvádění mysli do klidu.

7) Upřednostňování litery nauky před jejím duchem, dávání přednosti zevnímu před vnitřním, zevním   činnostem před vnitřní praxí. Dogmatické, fundamentalistické uplatňování nauky bez správného, duchovního rozlišení.

8) Opomíjení prvku pomoci neboli milosti boží na stezce, nedostatečný důraz na pravou pokoru a odevzdanost.

9) Tvrzení typu: láska k bližním má přednost před láskou k Bohu a jednání s ním v souladu.