Tajemství moci víry
Jiří Vacek
Mistři duchovního života velmi zdůrazňují důležitost víry a její moc.
Evangelia obsahují mnoho Ježíšových výroků o víře; jsou roztroušené neuspořádaně v textu. Pokud je vezmeme jako celek, zjistíme, že Ježíš byl přesvědčen o skutečné moci víry. Jeho výroky o víře jsou zcela jednoznačné.
Nemocnému, který se uzdravil, jasně říká: „Tvá víra tě uzdravila.“ Jaká víra, Ježíš neříká. Ani uzdravení nepřipisuje své osobě, ale zcela obecně víře.
V jiných výrocích jde Ježíš ještě dále:
„Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: „Vytrhni se i s kořeny a přesaď se do moře, poslechla by vás.“ Skutečně, říkám vám: „Budete-li mít víru jako hořčičné zrnko, můžete říci této hoře: „Pohni se odtud tamhle a pohne se a nic pro vás nebude nemožné.““ Některá znění dodávají, že tento druh víry lze získat pouze modlitbou a postem.
Ježíš zřejmě záměrně posiluje víru v její účinnost tím, že opakovaně mluví o tom, že i malá víra jako hořčičné zrnko dokáže velké věci.
Činí tak i v případě království nebeského, které v nás mohutní jako zrno hořčičné. Je zřejmé, že Ježíš mluví o víře jako takové a nespojuje ji se svou osobou i když samozřejmě víra v Ježíše je správná. Víra působí sama sebou a to i v případě materialistů. Dokazuje to jev, který zná lékařství jako placebo. Při zkouškách účinnosti nových léků se některým pacientům podává neúčinná, neutrální látka, ale pacienti jsou přesvědčeni, že berou nový účinný lék. Ač jej nedostávají, značná část jich prokazuje zlepšení svého zdravotního stavu.
Jak je z uspořádání takových pokusů zřejmé, jediným prvkem, který přináší skutečné zlepšení, je jejich víra v účinnost nového léku, který však jim nebyl podáván.
Lékaři rovněž znají z jejich pohledu i nevysvětlitelné zvládnutí neléčitelných nemocí, jako je i rakovina u těch pacientů, kteří se plně rozhodnou nemoc zvládnout a vyléčit se. Tak jako v případě placeba zde působí pevná a vytrvalá víra.
Víra je proto skutečná moc a síla, která působí jak na věřící v Boha, tak na nevěřící. Z hlediska její moci, která nás posiluje v dosažení cíle stezky, je proto dobré víru na stezce k Bohu pěstovat a využívat.
Poznámku, že mocná víra je výsledkem modliteb a půstů, chápejme tak, že modlitbou je zde míněno to, co se v józe a mystice nazývá meditací. Nemyslím však, že význam půstů pro vznik víry je podstatný.
Podle mého soudu to, co činí víru tak mocnou, není nic jiného, než zákonitost oživující a posilující moci vědomí. Víra například v uzdravení nebo v úspěch na stezce k Bohu je výsledkem neustálého vytváření proudu mysli, který je zaměřen na cíl víry. Tím dochází k obrácení proudu pozornosti vědomí na cíl víry, který je tak tím víc posilován tvořivou mocí vědomí, čím víc a s větší silou cíl víry udržujeme v naší pozornosti.
Výsledky víry jsou tím mocnější, čím víc na ni spoléháme. Jakékoliv pochyby zákonitě působí proti víře a ruší její moc a působení.
Příznivé výsledky opakování prosby: „Děkuji ti, božská sílo, že se nám daří den ze dne ve všech směrech stále lépe a lépe“, jsou zřejmě také dány využitím zákona posilující moci vědomí. Je vytvářením proudu síly víry, která přináší naplnění.
Známe-li princip, o který se opírá víra – je jím pozornost vědomí, dostává se nám i k využití možnost zvětšování naší víry ve prospěch našeho duchovního života. Je jím meditace na cíl, o jehož uskutečnění usilujeme. Tuto víru vyjádříme stručnou prosbou za záležitost, o jejíž dosažení a uskutečnění usilujeme.
Tak je možné se i léčit opakováním prosby: „Děkuji ti, velká sílo, že mé tělo je stále zdravější a zdravější.“
Když se zamyslíme nad používáním manter, zejména božího jména, je zřejmé, že opakováním takové mantry vytváříme sílu, která působí směrem k dosažení vzývaného božství a tím víc, s čím větší láskou a touhou se takto soustřeďujeme.
Tak se vyplňuje Ježíšův příslib o nabytí naší velké moci správně vedenou vírou. Pro dosažení výsledků a jejich velikosti platí stejná pravidla jako pro všechny druhy sil.
Dosahované výsledky jsou tím větší, čím déle naše síla působí a čím je naše síla soustředění na víru silnější.
Tak se dostáváme od Boha, který je od nás oddělen a z tohoto postoje vyplňuje naše přání, k božské síle, která sídlí v nás a kterou můžeme využívat, známe-li dobře zákony, které ji řídí. Čím víc je naše víra silnější, tím jsme silnější i my.
To neznamená, že se tímto způsobem můžeme stát všemocnými magiky, pro které neplatí zodpovědnost za jejich snahy a činy. Základním předpokladem, aby nám víra přinesla skutečné dobro, je její využívání ve prospěch skutečného dobra všech.
Jakékoliv zneužití moci víry pro věci zlé a sobecké přináší silný útok zlé síly na nás, který v případě velkého zla může být pro nás až zničující tělesně, duševně i duchovně.
Dodatek „buď vůle tvá a ne má“, je jedním ze způsobů ochrany právě před zlem, kterého bychom se mohli ve své nevědomosti dopouštět.
Stále je nejlepší taková odevzdanost, která se obrací k Bohu o sílu a pomoc, ale jejich přesné zásahy přenechává boží vůli.