Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Debaty, ve kterých jde o prestiž a nikoliv o pravdu, nadělají víc škody než užitku. Budí v účastnících ty nejhorší city nenávisti a jim příbuzné.

Smysl dostávají, když připouštíme, že jsme omylní a ochotní změnit svůj názor. To je možné pouze tehdy, je-li nám pravda víc než vlastní pýcha.

Bezpečným ukazatelem, o jakou debatu se jedná, jsou citové projevy zúčastněných, a to nejen verbální, ale i neverbální.

Tam, kde je snaha mít pravdu, nejde o pravdu, ale o prestiž. Kdo chce pravdu a nikoliv mít pravdu, tak ji pokorně hledá s vědomím vlastní nedokonalosti a nebojí se přiznat: „Mýlím se“.

To, co chce mít vždy a za každou cenu pravdu, je ego. Pokora pravdu hledá. Nechce druhé jen poučovat, ale chce se sama poučit. Své názory druhým nabízí, ale nevnucuje. Chce se s druhými o své poznatky dělit a prospět jim a nikoliv s nimi druhé ovládat.