Přenášení vědomí
Jiří Vacek
Vědomí je stále všude a ve všem a proto, kdo je poznal jako Já jsem, si je může také všude a ve všem stále uvědomovat.
Toto uvědomění může mít různou sílu. Když si Jarka Kočí do mě „vlezl“, cítil jsem jej ve svém těle zcela jasně, ale jeho tělo přede mnou spalo. Alespoň tak vypadalo. Jarka si tím ověřoval, jak na tom jeho přátelé jsou podle barev čaker. Modrá až fialová barva vypovídala o jejich vyšší duchovní úrovni, červená o nedostatečné očistě.
Když tímto způsobem se mistr jako vědomí Já jsem v žákovi uvědomuje, může v něm rozžehnout vědomí Já jsem, pokud je ovšem žák suchým dřevem, to jest má čistou mysl. Samozřejmým předpokladem přenášení vědomí je znalost Já jsem a to v dostatečné síle. Tak jak se v žákovi rozšiřuje prostor vědomí Já jsem, žák se může v tomto prostoru i uvědomovat a tak s tímto vědomím působit ve světě, ve kterém žije. Tak může pracovat ve vybraných předmětech, bytostech i v dění světa a ovlivňovat je. Nesmí tak samozřejmě působit z ega a v jeho zájmu. To by byla černá magie, což je duchovní smrt.
Praxe se provádí takto:
1) Uvědomíme se co nejsilněji ve vědomí Já jsem.
2) Aniž bychom toto vědomí opustili, uvědomíme si vědomí Já jsem ve zvoleném předmětu, bytosti nebo záležitosti.
3)Necháme tvořivou moc vědomí Já jsem svobodně, podle jeho vůle zářit a působit tam, kde je soustřeďujeme.
Výsledky jsou uměrné síle soustředěného vědomí a době, po kterou jsme se soustřeďovali.
V naší praxi míříme právě na stav, ve kterém jsme naše vědomí rozšířili na celý svět tak, abychom si uvědomovali vědomí Já jsem v celém světě a svět v nás a nikoliv mimo nás.
Existujeme jako neomezené vědomí Já jsem, ve kterém se nachází náš svět, naše tělo i mysl.
Udržujeme rozšířené vědomí a v něm, pokud chceme, silnějším soustředěním pozornosti působíme na vybrané záležitosti, kterým se věnujeme.