Praxe uvědomění vědomí Já jsem
Jiří Vacek
Meditovat na Já, znamená být Já, uvědomovat si Sebe jako vědomí Já jsem, prožívat Já existuji.
Naše pravé Já je vědomí Já jsem, vědomí naší existence. Není ani zevně ani uvnitř, ale jsme to my sami zde a právě teď, takoví jací jsme.
To, čím si uvědomujeme, že existujeme, vědomí Já jsem, to jsme, to je naše pravé Já.
Zůstávat jako vědomí, které ví „Já jsem“ je pravé poznání Sebe.
Kdo jsem? Já jsem!
To, co ví, že jsem, jsem Já sám, mé pravé Já.
Toto vědomí, že existujeme, jsme my, náš život. Jen to co ví, Já jsem, Já žiji, je pravý a věčný život.
Jen co je sebe si vědomé, je i živé. Proto život je vědomí Já jsem.
Já jsem, vědomí vlastní vědomé existence, je ryzí život.
Uvědomění, Já jsem živ, je poznáním Sebe, poznáním života vědomí, kterým jsme.
Jsme nejen živí, ale jsme životem samým, živým vědomím, které ví, že žije a existuje samo sebou a samo o sobě.
Když opatrujeme s plným prožitkem Já jsem vědomí Já jsem, vědomí vlastní existence, že jsme, vystupuje ze zapomenutí a je poznáváno jako naše pravé Já, sebe si vědomé, existující a proto i žijící vědomí.
Tímto životem plným vědomí Sebe jsme my sami.
Ten, kdo existuje, je si vědom svého bytí, je jak existencí, tak i životem, to vše v jediném Já jsem.
Já jsem, vědomí Já jsem je život i sebe si vědomá existence.