Postup rozšiřování vědomí
Jiří Vacek
Vědomí Já jsem je v projevu všude a ve všem. Vše, co má tvar v sobě obsahuje a současně i proniká. Je neomezené ve všech směrech.
Naše jeho prvé zážitky jsou však omezené na prostor našeho těla a navíc jsou bodové. Prvé zážitky Já jsem jsem cítil v hlavě a to ještě jen v jednom bodě, patrně v mozku.
Bylo to Já a nebylo to Já, protože jeho zkušenost byla omezena výše uvedeným způsobem. Podstatně to bylo vědomí Já jsem stejné s vědomím absolutním, ale nevyplňovalo celý prostor stvoření. Nebylo to „celé Já“.
Na tomto stupni vede pokračování stezky kromě posilování vědomí Já jsem k jeho objevení v celé jeho velikosti, to jest všude a ve všem v celém projevu.
Prvým stupněm je umění zakoušet Já v celém těle „bodově“, to jest v jeho některé části. Musíme být schopni uvědomovat si Já jako jeho střed v jakémkoli bodě prostoru těla. Následuje vyplnění celého prostoru těla vědomím Já jsem, až je v celém, v každé části, v každém atomu těla zakoušeno současně.
Vnímání těla zevními smysly trvá dál, ale současně celý prostor těla je pln vědomí Já jsem. Jedno nevylučuje druhé, ale naopak se doplňuje. Naše poznání vědomí Já jsem se zvětšuje směrem k tomu, jaké stále je, ale my je takto nezakoušíme pro naše ztotožnění s tělem. Vědomí nevytváříme, ale objevujeme je všude a ve všem vědomým řízením jeho pozornosti.
Po „rozšiřování“ vědomí Já jsem v celém těle následuje rozšíření prostoru vědomí Já jsem v celém světě, ve kterém se nachází naše tělo.
Opět toto vědomí nevytváříme, ale správným vedením pozornosti zjišťujeme, že vědomí Já jsem přesahuje tu svou část, která se nachází v našem těle. Není na tělo omezeno.
Děje se tak meditací, ve které se přemístíme vědomím nad hlavu a tělo se nachází pod vědomím. Obdobně postupujeme přenesením vědomí pod nohy, pak se vědomí nachází pod nohama.
Posledním krokem je, že se uvědomíme současně v celém prostoru mezi centrem vědomí nad hlavou a pod nohama.
Tím dochází současně k rozpouštění klamu, že vědomí Já jsem je omezeno pouze na naše tělo. Právě tento klam omezení vědomí na naše tělo je jednou z podstatných částí, které tvoří naše nepravé já, ego. Klam omezení vědomí na tělo vytváří naši nesvobodu.
Posledním krokem je obrat, ve kterém si uvědomíme, že veškerý projev, naše tělo, náš svět, se nachází v našem vědomí a nikoliv my ve světě. Celý svět včetně nás je tak současně vědomím pronikán, ale zároveň je obsahem prostoru našeho vědomí.
Konečným cílem, ke kterému se popsaným způsobem blížíme, je zkušenost absolutního, to jest neomezeného vědomí Já jsem, které je všude a ve všem projeveném. Toto vědomí je současně základem světa i zdrojem, ze kterého vzniká, v něm trvá a opět v něm mizí.
V tomto takto rozšířeném vědomí se učíme trvale žít za současného uvědomování stvořených bytostí a předmětů, které tvoří náš svět.
Jako osobní vědomí jsme v těle, aniž bychom na ně byli omezeni, a současně je celý svět i naše projevená osobnost v nás, ve vědomí, kterým jsme.