Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Opuštění Boha je pádem ze všeho dobrého a silného a proto i šakti, božská tvořivá moc v nás v tomto stavu může působit pouze v omezené míře a současně i nedokonale.

Tato pravda se vztahuje na celou naši osobnost – tělo, pránické tělo i mysl. Následkem tohoto pádu šakti v nás je i náš nebožský svět se svou nedokonalostí. I tento náš svět je vytvářen božskou tvořivou mocí, ale je ovlivněn naší duchovní úrovní, která je ve stavu pádu od Boha. Proto není božský, ale pokleslý jako my sami. Bible tuto pravdu říká jasně: „Skrze tebe je proklet tento svět“.

Jako i dobrá vláda staví věznice, ve kterých platí zcela jiná pravidla pro provinilce než ve státě, tak také Bůh tvoří „nebožské světy“. Mnoho věřících tuto základní pravdu, kterou učí i bible, nechápe a nerozlišuje, že Bůh tvoří jak světy božské tak nebožské a dokonce i pekelné.

Snaží se ve své nevědomosti zachraňovat nebožský svět, což je stejně nesmyslné, jako kdyby někdo zachraňoval vězně tím, že by je osvobozoval z vězení v přesvědčení, že i vrazi a lupiči trpí nespravedlivě.

Pád je sestupem naší původní duchovní dokonalé existence do nedokonalé hmoty, která je zmrzlou tvořivou mocí Já jsem. Jedním z následků pádu, jak uvádí Starý zákon, je ztráta naší nesmrtelnosti i nutnost dobývat svůj chléb vezdejší v potu tváře, neboli nutnost práce.

V tomto pohledu stezka síly je úsilím, které pozvedá tvořivou moc v nás a tím i náš svět do vyšších, duchovních úrovní s cílem plné obnovy vědomé jednoty vědomí Já jsem a jeho moci.

Očista, její požadavek, který platí pro všechny stezky, které směřují k Bohu, platí i zde a ještě mnohem víc, protože na této stezce pracujeme přímo se silou. Bez očisty je vždy jakákoliv síla nebezpečná, protože pod vlivem ega a zla v nás, ji ovládá zájem, který nesměřuje zpět k Bohu, ale prospěch ega a jeho odstředivých snah.

Účinný princip pokroku na stezce síly proto spočívá v očistě všech našich sil tělesných, životní síly i síly mysli od všeho zlého a od všech odstředivých sil, které nás skutečně svým působením vzdalují Bohu.

Takto očištěné síly pak obracíme k Bohu ve snaze o obnovení spojení s ním. Proto si dobře pamatujme, co je naším úkolem na stezce síly, což ovšem platí i pro všechny stezky k Bohu, které existují:

1) Očista všech sil naší osobnosti, to jest sil těla, prány i mysli od všeho zlého a od všeho, co směřuje pryč od Boha.

2) Obrácení všech našich sil k Bohu ve snaze obnovit přerušené spojení s ním.

Účinnou metodou, jak vracet zpět naši životní sílu Bohu a tak obnovovat spojení s ním je vnitřní pránájáma, jejímž cílem je vytvoření světla nad hlavou a jeho trvalé posilování, které následně vede k vytváření světelného těla.

Světlo je nejvyšší stvořenou dostředivou silou, která nás svou mocí vrací k Bohu svou pouhou existencí.

Je samozřejmé, že toto vše se děje v lásce k Bohu s touhou po návratu k němu.

Přímé pokračování stezky síly je snaha po uvědomění si našeho pravého Já, což je stezka poznání, jejíž metodou je átmavičára, soustředění na naše pravé, božské vědomí Já jsem.