O vidění Boha
27. 8. 2015
Jiří Vacek
Vidět v lidech Boha neznamená považovat jejich těla a vůbec celou projevenou bytost za Boha, ale nazírat v nich přítomné neviditelné božství, Ducha, nejlépe vědomí Já jsem a to s láskou.
I když je tento vnitřní pohled správný, neznamená to, že se budou lidé proto chovat alespoň eticky. Pravidla rozlišování platí i zde a stále.
Jako na vše stvořené, i zde se uplatňuje dvojí pohled:
1) Zevní
2) Vnitřní
Jeden nevylučuje druhý, ale uplatňujeme je současně a společně. Samozřejmě platí: Bůh je Duch a Boha nikdo neviděl – rozumějme zevními smysly. Kdykoliv se mluví o vidění Boha, pak se vždy jedná o jeho uvědomování. Naše osobní vědomí Já jsem si sebou uvědomuje absolutní vědomí i jednotu obou těchto vědomí.