O vědomí Já jsem
Jiří Vacek
Vědomí Já jsem je sebe si vědomé, absolutní bytí.
Meditace je soustředění pozornosti vědomí na předměty nebo na ně samé. Poslední je átmavičára.
Soustřeďuje se vědomí svou pozorností a nikoliv mysl.
To, co se soustřeďuje, je vždy důležitější než to, nač se soustřeďuje.
K tomu, nač se soustřeďujeme, proudí spolu s pozorností vědomí i jeho tvořivá moc.
Proto nač se soustřeďujeme a čím déle se soustřeďujeme, to oživujeme a posilujeme. Čemu pozornost nevěnujeme, slábne a mizí.
Vědomí Já jsem je prvotní, vědomí předmětů je druhotné.
Soustředění na předměty je jógická meditace nebo tichá modlitba mystiků. Soustředění vědomí na samotné vědomí je átmavičára.
Poznání předmětů se děje jejich uvědomováním na ně správně zaměřenou pozorností vědomí.
Vědomí Já jsem existuje samo sebou. Vědomí předmětů je jejich uvědomování vědomím, kterým jsme.
Pozornost vědomí zaměřená na samo vědomí vede k jeho poznávání.
Poznání vědomí dosahujeme tím, že jím jsme. Poznání předmětů dosahujeme tím, že na ně namíříme pozornost vědomí.
Působení tvořivé moci pozornosti vědomí se řídí zákonem příčiny a následku. Tak je možné cílevědomě ovlivňovat vše stvořené zaměřováním pozornosti.
Meditace není jen uvědomování a soustřeďování vědomí, ale i tvoření v souladu se zaměřením pozornosti vědomí a jeho síly.
Dosažení cíle stezky, jímž je vysvobození, bez celodenního řízení pozornosti vědomí a tím i jeho tvořivé moci, není možné.
Vědomí, jehož pozornost a tím i moc trvale proudí do sama sebe, zůstává ve svém původním božském stavu.
Čím víc a čím déle vědomí Já jsem zůstává samo sebou a v sobě, tím je mocnější.
Tak pozornost vědomí rozhoduje vše.
Dlouhé a silné spočívání v Já vysvobozuje, spočívání v ne-já vytváří naši nesvobodu a posiluje ji.
To, co řídí pozornost našeho vědomí, je naše mysl. Proto od všeho odstředivého a zejména zlého očištěná mysl je rozhodující pro směřování našeho celého života.
Vědomí může ve stvoření působit božsky pouze ve stavu, kdy zůstává plně samo sebou. Je-li pod vlivem nevědomosti, působí svou mocí nebožsky a proto vyvolává i nebožské následky.