Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Ramana Maháriši jasně říká: „Kdo nedělá (právě teď a neustále) átmavičáru, dělá lokavičáru“, neboli posiluje své zaplétání do nebožského světa. Zdůrazněme: nejen neobjeví své Já, ale stále víc a víc se znesvobodňuje. Nelze pouze zůstat stát, aniž bychom neztráceli.

Sádhu Óm rovněž zdůrazňuje, že máme neustále věnovat svou pozornost Já s tím, že toto soustředění na Já má prvořadou důležitost.

Proč je trvalý zájem o Já tak důležitý, to vyplývá ze zákona moci vědomí Já jsem.

Kam upřeme pozornost svého vědomí, to oživujeme a posilujeme a platí i opak. Čemu pozornost nevěnujeme, tomu odebíráme silu Já jsem a to zeslabujeme až do úplné ztráty a vymizení.

Když bdíme, svou pozornost stále něčemu věnujeme a to také zesilujeme v souladu s platností zákona pozornosti vědomí. Čemu ji nevěnujeme, to mizí, to ztrácíme. Proto nejsme, ani nemůžeme být ani chvilku nečinní, ale stále svou pozornost i tím, čemu ji věnujeme nebo nevěnujeme, něco tvoříme nebo ztrácíme.

Kdo chce dosáhnout Boha, nemá jinou možnost, než neustále se na něj soustřeďovat pozorností své mysli, svého vědomí a současně nevěnovat se ničemu, co je s dosažením cíle naší stezky v rozporu.

Uvedený zákon moci pozornosti vědomí platí a působí stále, ať o tom víme nebo nikoliv a tak stále vytváří náš příští osud.

Proto zabývat se stále dosažením poznání našeho pravého Já a na základě jeho dosažení uvědomit si Boha, je zaručená stezka, jak toto vše dosáhnout. To platí zejména tehdy, když v účinnost této zákonitosti pevně věříme, že s její pomocí uspějeme.

Tento zákon se samozřejmě vztahuje i na átmavičáru, která je nejpřímějším způsobem, jak poznat své Já a později i božské Já jsem. Átmavičára není ničím jiným, než neustálým využíváním zákona moci pozornosti vědomí k dosažení poznání vědomí Já jsem.

Využívání tohoto zákona působí silněji v klidové meditaci a nejsilněji v meditaci, která je átmavičárou.

Kdo proto není schopen meditace na Boha nebo provádět átmavičáru není ztracen, ale může pomocí tohoto zákona dosáhnout poznání Sebe a na jeho základě si uvědomit Boha. Základní podmínka úspěchu je vytrvat. Ramana Maháriši nás povzbuzuje: „Ti, co dosáhli, vděčí za to své vytrvalosti.“

To platí za těchto podmínek:

1, Budeme neustále a bez přestání myslet na dosažení Já a Boha a to s vírou, že uspějeme, láskou a touhou.

2, Nebudeme myslet na nic, co je s tímto dosažením v rozporu. Zejména nebudeme pochybovat.

Budeme-li takto dlouho a vytrvale praktikovat, vědomí Já jsem naše i Boží, počne se v nás mocí naší pozornosti křísit ze zapomnění, sílit a růst. Naše myšlení na Já a Boha bude přecházet v řádnou meditaci nebo přímou átmavičáru, až nakonec si uvědomíme Já jsem své i Boží.

Proto komu nejde meditace nebo átmavičára, ať se nevzdává a začne vytrvale a bez přerušení myslet na své dosažení, zabývat se všemi způsoby Já jsem svým i Božím a když vytrvá, určitě uspěje, protože nemůže neuspět. Moc pozornosti jeho vědomí Já jsem mu přinese to, nač ji s veškerou silou zaměřil.