Nepoučitelní žáci nežáci
Jiří Vacek
Poznání Já a proto i vysvobození nelze bez pomoci mistra dosáhnout. Toto je pravda na východě dobře známá a mistr se tam těší úctě a vážnosti, jaká mu přísluší. Na západě je v tomto smyslu situace značně neutěšená. Západní výchova se mistrově postavení pod vlivem demokratických představ, které ovšem v duchovnu neplatí, vzpírá a žáci jednostranně prosazuji ve vztahu k mistrovi rovnost neboli své ego a proto si duchovně škodí.
I když je napsáno podobné pojednání o vztahu mistr a žák, aby si žáci neuškodili a nepřicházeli o nedocenitelnou mistrovu pomoc, zdá se, že mnozí stále nechápou, oč běží.
Proto se stávají z duchovního hlediska zcela nepochopitelné situace.
Žák, pokud chce být žákem, má mistrovi předem hlásit svá rozhodnutí, aby mistr věděl, co dělá. Také proto, že co vstoupí do mistrova vědomí Já jsem, je příznivě ozářeno jeho mocí a tak je žákovi pomáháno.
Mnoho žáků tuto samozřejmost nedodržuje a mistr se dozvídá o závažných změnách v žákově životě až se zpožděním a nahodile. To není správné, žák by měl mistra o tom, co dělá, průběžně zpravovat a tak se ptát na radu. Právě zde jsou začátky pravé odevzdanosti.
Tak dochází k situacím, že žák nahodile mistrovi sdělí, že vynechá několik meditací pro zevní důvody. Mistr zcela bez záměru a obecně prohodí: “Kdo se od pluhu ohlíží, není mne hoden.“ Co následuje – obrovský výbuch citové nenávisti proti mistrovi a nesouhlas s uvedenou pravdou.
Tím se žák dopustil smrtelného hříchu, který podle nauky jej vyřazuje z milosti Boží a konkrétně i pomoci mistra. Ten se vůči žákovi uzavře a zastaví vnitřní proud pomoci, kterým mu pomáhal na stezce. Tak mnohdy po letech meditace pod vlivem svého pyšného ega žák zničí výsledky svého dlouholetého úsilí veden svým egem a odstředivými silami.
Tento případ není vůbec mimořádný, ale až příliš častý. Západní žáci uznávají víc své ego a jeho názory než nauku a mistra. Dopadají podle toho.
Pokud někdo chce opravdu na stezce pokročit, musí se proti těmto výbuchům nenávisti a ega obrnit naukou a správným chováním k mistrovi. Jinak nemá naději, zákonitě se o mistra připraví a je ze stezky silami zla, kterým podléhá, odveden.
Důkladně znát pojednání o vztahu mistr - žák a dodržovat zásady v něm uvedené je základní podmínka úspěšné pomoci mistra žákovi. Jinak nemá naději na nic lepšího než na vládu svého ega. Stavěním se za jeho postoje a bránit je, jej spolehlivě odvede ze stezky a vyvolá ztrátu mistra.