Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Jestliže platí: „Mistr je Bůh“, tím víc platí: „Spasitel je Bůh“.

Jaký je vlastně mezi nimi rozdíl? V podstatě žádný. Mistr i spasitel jsou Bohem Já jsem, bytostmi, které v sobě dosáhly uvědomění Já jsem.

Jako je jen jeden mistr, tím víc platí, že je jen jeden spasitel. Rozdíl mezi mistrem a spasitelem je jen v síle jejich uvědomění Já jsem. Spasitelé je mají mocnější a proto okruh jejich působení je rozsáhlejší než u mistrů.

Mistr působí ve svém okolí a je také spasitelem, ale pouze pro své duchovní žáky, kteří kráčejí po stezce pod jeho vedením.

Jelikož dosah moci některého mistra je značný a neomezuje se pouze na jeho bezprostřední okolí, ale zasahuje značnou část světa, stává se takový mistr pro obyvatele příslušné části světa spasitelem, pokud jej ovšem přijmou za svého mistra a hlavně se řídí jeho učením.

Spasitel zákonitě nepřináší spásu svým vyznavačům jen proto, že věří v jeho spasitelské působení. Účinně vede ke spáse pouze ty, kteří jeho učení „uvádí ve skutek“. Pouhá víra „jsem spasen, protože jsem uvěřil ve spasitele“, vůbec k dosažení spásy nestačí. „Víra bez skutků“, to jest bez duchovní praxe, je „mrtvá“, platí plně.

V dnešní době, kdy celý svět je součástí jediného informačního pole, se sláva mistrů šíří velmi rychle a to ještě za jejich života. Takoví mistři mají velký počet stoupenců, pro které jsou mistry i spasiteli současně.

To je v dnešní době případ Ramany Mahárišiho, Rámakršny i některých dalších mistrů. Uctívají je jako své mistry i spasitele velké počty hledajících a to po celém světě.

Význam Mahárišiho jako duchovního učitele spočívá zřejmě navíc i jako obnovitele stezky poznání Já jsem, kterou, jak dokládá Starý zákon, učil Mojžíš. Jeho Já jsem je i Mahárišiho Já jsem a také všech pravých mistrů i spasitelů.

Indové uctívají hned více mistrů jako spasitele, mezi kterými je velký časový a proto dějinný rozdíl. Jsou jimi Ráma a Krišna. Někteří řadí mezi spasitele i Buddhu a to plným právem i když jeho nejvyšší učení o Já jsem většina buddhistů dnes nezná. Určitě je učil, ale upadlo v zapomnění.

Pro křesťany je spasitelem Ježíš a to plným právem. Není však jediným spasitelem, jak hlásají.

Spasitel není Ježíšova osobnost ani tělo, ale vědomí Já jsem, které v sobě objevil a uvědomil si je jako své pravé, božské Já. Ztotožňovat proto Spasitele s tělem, i když je Ježíšovo, je velkou a zlo plodící nevědomostí. Je duchovním materialismem. Pokud jasně nerozlišujeme Ježíš = osobnost, člověk a jeho tělo, Kristus = osobní vědomí Já jsem, átman, nutně hlásáme nebezpečné nepravdy, které jsou zdrojem obrovského zla. Tato pravda platí samozřejmě pro všechny mistry, spasitele i obyčejné lidi. U nich jejich Já jsem nepůsobí, protože nedošlo k jeho vzkříšení, to jest uvědomění.

Víra v existenci jediného spasitele je výsledkem nejhoršího duchovního a navíc zlého materialismu, jaký existuje. Zaměňuje božského Ducha za tělo a výtvory mysli.

Špatně chápané učení, že spasitel je jen jeden, tuto nevědomost dále zesiluje. Pro duchovní materialisty jediným spasitelem je Ježíš, protože jeho tělo, kterým není, zaměňují za božské Já jsem.

Pokud pochopíme, jak učí Ježíš, Jan evangelista a další, že Bůh je láska, pak tvrzení, že lze spásu dosáhnout pouze skrze jediného spasitele, jímž je Ježíš, popírá pravdu, že Bůh je láska.

Bůh je skutečně láska a proto nás vede zpět k sobě skrze pravé mistry a spasitele a to po celém světě a ve všech dobách. Tvrzení o jediné spáse skrze Ježíše vylučuje ze spásy doslova miliardy lidí jen proto, že se s Ježíšem a s jeho učením nejen nesetkali, ale ani setkat nemohli.

Takový Bůh není Bohem Ježíšovým, Bohem lásky, ale Bohem farizejského zlého kvasu. Kdo skutečně věří v nemožnost spásy pro ty, kteří neuznávají Ježíše za spasitele, v takovém člověku není pravá láska a proto ani Bůh.

Postačí s pochopením prostudovat dějiny křesťanství, abychom je poznali „podle skutků“, jak učí Ježíš a pochopili, jaké zlo se skrývá za lží o Ježíšově výlučném spasitelství.

Navíc ani pro křesťany není Ježíš spasitelem, ale je jím Kristus, vědomí Já jsem, které si člověk Ježíš v sobě plně uvědomil.

Opuštěním nepravdy o Ježíšovi a jeho působení nic neztrácíme, ale naopak získáváme pravou svobodu božského vědomí Já jsem.