Meditace na Boha
Jiří Vacek
Meditace, soustředěná na zvolený předmět je nejlepší způsob poznávání. To platí i o Bohu. Zejména na něj máme trvale meditovat a tak jej poznávat.
Jak však meditovat na Boha, když jej neznáme?
Prvým předpokladem meditace na Boha je proto jeho poznání jako vědomí Já jsem. Ježíš nás učí, že kvalitativně jsme v tomto vědomí Bohem. Vědomí Já jsem je Bohem v nás.
Meditace na Boha se proto děje na tu jeho část, která je v nás. Nehledáme Boha mimo nás, ale v nás. Nejvíc jej hledáme jako své vědomí Já jsem, které je kvalitativně Bohem, ale nikoliv kvantitativně, jak říká Ježíš: „Otec je větší než Já“, rozuměj naše vědomí Já jsem. Proto v této meditaci vycházíme z našeho dosaženého vědomí Já jsem, které nás ale přesahuje.
Tato meditace je proto meditací na naše pravé Já, na vědomí Já jsem, které je však prostorově, ale i jinak větší než my.
Závěr je zřejmý. Přímá meditace na Boha je meditací na naše pravé Já, vědomí Já jsem, které se však nachází nejen v nás, ale i všude mimo nás. Prostě ve svém vědomí rozšíříme naše vědomí Já jsem i mimo naši osobu a individualitu s přesvědčením, že naše vědomí je kvalitativně totožné s vědomím božím, ale je prostorově, ale i jinak větší než naše vědomí Já.
Sílu meditace a její účinnost zvětšíme, když použijeme poznatky z kapitoly „Poznání ztotožněním.“ Meditujeme ztotožněni s vědomím Já jsem, které jsme pojali jako neomezené, nezrozené a beztvaré, což je rozdíl od vědomí našeho.
To již není pouhá meditace na Boha, ale jeho přímé prožívání ve ztotožnění s ním v jeho základu, jímž je neomezené vědomí Já jsem. Jinak vzato: tím se v tomto způsobu vracíme do Boha – vědomí Já jsem a obnovujeme naše původní vědomí, které jsme sdíleli v prvotném stavu s Bohem.
Nezapomínejme však nikdy, že Bůh není jen vědomí, ale jak praví Ježíš i Pravda, láska, cesta, dveře, začátek a konec všeho stvořeného a mnoho dalšího.
Popsané ztotožnění vědomí našeho s vědomím Božím, je na konečném stupni stezky metodou obnovy našeho prvotního, božského stavu vědomí.
Jsou možné i jiné meditace na Boha, které se chápou jeho vlastností. Je-li láskou, ve které se jí stáváme, je soustředěním na Boha jako lásku. Obdobně je to i s jinými aspekty Božími.