Láska k Já
Jiří Vacek, Ramana Maháriši, Sádhu Óm
Volně sestaveno z učení Ramana Mahárišiho a Sádhu Óm.
Láska není příčinou štěstí a blaženosti, ale je samým štěstím a blažeností, je Já.
Láska je láskou vědomí Já jsem k sobě. Je mu vrozena. To je také pravá láska k Bohu i k sobě.
Láska vedená pozorností k vědomí Já, rozpouští mnohost tvarů stvoření.
Svrchovaná láska je naše skutečné Já.
Touha po ne-já, světě, je jen pokroucenou touhou po Já.
Láska k sobě je přebýváním v Sobě samém.
Touha po štěstí je projevem lásky k Já.
Bytí, vědomí a blaženost můžeme také chápat jako bytí, jas a lásku.
Láska je svým vlastním bytím – Já.
Jen láska k Já přináší skutečné a nepomíjející štěstí a blaženost.
Všechna přání a touhy po ne-já jsou zničeny poznáním Sama Sebe jako lásky a blaženosti. Zkoumání sama sebe s láskou k sobě je nejúčinnější způsob, jak zničit všechny touhy po ne-já.
V lásce k našemu pravému Já milujeme Boha jako lásku, vědomí a bytí. Já jsem sebe si vědomá láska k Sobě.
Poznání Sebe je poznáním, že jsme sebe si vědomá láska k Sobě, k našemu pravému Já.
Já září svou láskou k Sobě, k Bohu v nás.
Vše, co bylo řečeno o lásce, je zdůvodněním trojjediného přikázání lásky. Láska sama je jediná, její správné namíření může být na absolutního Boha, na Boha v našich bližních a na Boha v nás, na naše božské vědomí Já.
Všechny tři lásky jsou soupodstatné a jsou láskou naší podstaty, našeho pravého Já k sobě. Proto všechny druhy pravé lásky jsou láskou našeho Já k Bohu a pro soupodstatnost jediné lásky i k nám samým.
Milujeme Boha v sobě a Bůh v nás Sebe. Není to však tak, že by láska byla něco jiného než my sami. Vždy platí: „Já jsem, vědomí Já jsem, jsem láska“.