Klíče k vysvobození
Jiří Vacek
Sny, 22. 7. 2011
Dnes se mně v noci již po druhé zdálo, že putuji nahý= původní stav, jak nás Bůh stvořil.
V druhém snu, který byl jasnější, jsem putoval opět nahý dost dlouho. Některé cesty byly v hrozném stavu. Šel jsem také kolem velké vodní plochy na kraji velkého města. Pak městem, kde byly velké, staré kostely.
Nakonec jsem zamířil do sídla pražské Unitarie, kam jsem kdysi často chodil. Dorazil jsem až do budovy, kde sídlí. Až doposud mi nevadilo, že jsem úplně nahý, ale najednou jsem začal přemítat, jak to udělám, abych doprostřed setkání unitářů nepřišel nahý. Zkoušel jsem nahotu všelijak zakrýt, ale marně. Unitarie= jednota.
Jak se občas stává, tak se do duchovního snu zamíchalo i něco zevního – onen stud za nahotu.
8. 8. 2011
Znovu jsem si ověřil, jak výklad duchovních snů není vždy jednoznačný.
To, že jsem doputoval do budovy Unitarie, ale sen skončil před dveřmi do její zasedačky i to, že jsem se vrátil domů, do našeho domu, ve smyslu, kde jsem dřív bydlel, ale nevstoupil již do bytu, ale sen opět končil přede dveřmi, jsem bral jako, že mně něco chybí, že jsem něco nedosáhl, prostě můj nedostatek.
Také mě mátlo, že jsem neměl klíče od bytu v druhém snu. To se tam opět vkradl zevní, neduchovní prvek, stejně jako stud z nahoty ve snu prvém. Svedl mě k tomu, že jsem hledal nějaké klíče k vysvobození, ač jsem cestu k němu i jeho podmínky již objasnil ve stejnojmenné knize.
Takže jsem opravdu nalezl znovu „klíče k vysvobození.“ Jsou samozřejmě podstatně stejné jako v knize „Vysvobození.“
Dnes večer se mně záhada „klíčů“ objasnila spolu s tím, proč jsem nevstoupil do zasedačky Unitarie ani přímo do našeho „bývalého“ bytu, nikoliv nynějšího na Lužinách.
Ten vstup do zasedačky a do bytu, to je vstup do nového života, návrat do skutečného domova. Ten ještě nenastal. Nastane až po odložení těla. Na nepravou stopu mě svedly ty klíče, zevní prvek, který se připletl do duchovního snu.
Teprve po rozřešení oné záhady, jsem získal vnitřní souhlas, který potvrzuje pravost výkladu. Sny také poučují o rozdílech stavů jednoty. Pokud se nacházíme v těle, stále ještě před sebou máme nový stav po odložení těla, jak naznačuje dosažení domova i budovy Unitarie, ale bez vstupu do zasedačky či bytu.
Svým způsobem jsou i poučením, že dokud jsme v těle a s ním v hmotném světě, dokonalé dosažení je nemožné.