Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Pokud neznáme duchovní slovník bible, pak nepochopíme, o čem je řeč nebo, což je horší, pochopíme text nesprávně. Věci Ducha vykládáme zevně, osobně.

Z tohoto pohledu možnosti nepochopení jsou „nejzáludnější“ místa, kde se mluví o Já jsem. Vždy musíme hledat nejvyšší duchovní význam pojmu Já jsem, což je jméno boží. Vědomí Já jsem je Bůh; Bůh ve vědomí svého božství.

Ve výše uvedeném výroku Ježíš nemluví o sobě, ale o vědomí Já jsem. Ve společenství těch, kteří hledají Boha, vědomí Já jsem je duchovně přítomno a pomáhá v uvědomění osobního i božského Já jsem.

To platí dvojnásobně, je-li současně přítomen ten, který si Já jsem již v sobě uvědomil. Taková pomoc je nedocenitelná. I prostá přítomnost pokročilejších hledajících je pomocí pro všechny zúčastněné.

Ježíš v tomto výroku mluví o tom, co Indové nazývají satsang. Proto se hledající mají scházet a společně meditovat, aby tak získali velkou duchovní podporu.

Uvědomit si božské vědomí v nás musí každý sám za sebe. Každý může a má vstoupit na stezku, ať má nebo nemá mistra. Bez vlastního úsilí nemůže uspět.

Je však jeden úsek stezky, který hledající sám nezvládne: je jím uvědomění jeho Já jsem. To je bez pomoci toho, kdo si již Já uvědomil, nedosažitelné. Tuto pomoc může právě získat ve společné meditaci. Bez velkého úsilí a poctivé práce na sobě není nikdo nabízenou pomoc schopen přijmout a uvědomit si Já jsem.

Jedna poučka pro křesťany zní: „Věřím v obcování svatých.“ Svatí jsou právě ti hledající, kteří dosáhli duchovního světla nebo dokonce si uvědomili v sobě Krista, jehož duchovní podstatou je jediné vědomí Já jsem.

Taková pomoc se nejsilněji projevuje u těch, kteří jsou připraveni. Jedna z takových příležitostí jsou vícedenní duchovní semináře. Podmínkou je, že celý den je opravdu věnován meditaci.

Příklad takové pomoci hledající nalezne v následujícím dopise.

Praha, 26. 8. 2018

Vážený a milý pane Vacku,

dovoluji si Vám napsat některé poznámky, které jsem si zaznamenal během meditačního semináře. Asi se dá napsat, že zásluhou Boží Milosti a přítomnosti Vás, Mistra, na semináři, se mi slušně meditačně dařilo skoro celý týden. Ale ještě lepší to bylo v jeho druhé polovině.

Středa, 15. 8., Nanebevzetí Panny Marie: Vlastně každou meditaci ten den pěkné a intenzívní savikalpa. Samozřejmě, s úsilím. Paráda! Moc děkuji!

Čtvrtek, 16. 8.: Meditace před obědem – krásné samádhi. Děkuji! Moc! Ego se snažilo rušit, ale dalo se to… S pomocí Mistra.

Odpolední procházka s panem Vackem: Vědomí zářilo z duchovního srdce do nekonečna. Skoro jsem ani nedutal.

Meditace před večeří, obě: Zevní savikalpa samádhi, Vědomí je vše a vše je Vědomí. Vědomí je základ všeho. Moc děkuji!!! Bohu, Mistrovi.

Celkem se mi dařilo i na podvečerní samostatné procházce po večeři. Neomezené Vědomí.

Další poznámky z tohoto dne: Pan Vacek je uvědoměním stejný jako Ramana Maháriši. Kvalitou, čistotou, kvantitou, silou. Někdo takový se jenom tak snadno nepotká. Máme neuvěřitelnou Milost, že s ním můžeme praktikovat!

Čistě bhaktický přístup k Bohu je velmi mocný, ale bhakta si udržuje odstup od uctívaného. „Jsem Tvůj“ obnáší, že je zde Uctívaný a uctívající, i když možná skoro splývají. To jsem praktikoval hlavně ve středu. Ale pak mi to přestalo fungovat, nemohl jsem se pohnout. Átmavičára je lepší, umožňuje sjednocení ega s Vědomím, Bohem. Což jsem dělal hlavně ve čtvrtek. Začal jsem ale v meditaci postrádat onu silnou touhu po Bohu a po nějaké chvíli mi to také přestalo dobře jít. Dobré by asi bylo obojí zkombinovat, dělat najednou átmavičáru se silným postojem bhakty. Což mi ale zcela nefunguje. Zatím mi jde snáze se postojem bhakty k Vědomí co nejvíce „přiblížit“ a následnou átmavičárou se s ním na chvíli sjednotit. V přítomnosti Mistra a s vynaložením velkého úsilí se to dá.

Pátek, 17. 8.: Pránajáma – dýchání Vědomím, ke konci Neomezené Vědomí, ale takové „civilnější“, slabší.

Dvě podvečerní meditace: Zevní savikalpa. Během první meditace více rušila mysl, druhá byla čistější, jasnější, ve větším odevzdání ega Bohu.

Sobota, 18. 8.: Ranní, poslední meditace. Díky Mistrovi se ještě povedlo egu na chvíli zmizet.

Pane Vacku, ještě jednou moc děkuji, že jste oba s paní Miluškou vážili cestu na seminář a takovým fantastickým způsobem jste nám pomáhali. Moc si toho vážím!

Se srdečným pozdravem

Jeden z účastníků