Jsem-li pozorovatelem, Bůh je činitelem
Jiří Vacek
Velký český mistr Bedřich Hejhal říkal: „Jsem-li činitelem, Bůh je pozorovatelem. Jsem-li pozorovatelem, Bůh je činitelem.“
To je obrovská pravda a berme ji doslova. Když jsme v nevědomosti ega činiteli, ztotožňujeme se s činným tělem a myslí a sklízíme výsledky svých činů. Plníme svou vůli, vůli ega a nikoliv boží a Bůh v tomto případě zůstává nečinným pozorovatelem.
Když v sobě objevíme pozorovatele, vše pozorující, sebe si vědomé vědomí a zůstáváme v něm a necháváme Boha, aby konal, On skutečně koná podle své vůle, což znamená, že vždy koná dobře.
Denně si uvědomuji doslovnou pravdu tohoto mistrova tvrzení. Když zůstávám v sebe si vědomém pozorovateli nad hlavou a sám nekonám, věci se najednou jako by zázrakem dějí samy sebou a vše se mění k lepšímu. Často se nestačím divit, jak dobře to funguje i v záležitostech, se kterými si nevím rady.
Samozřejmě, že v některých záležitostech musím i sám s tělem či s myslí konat, ale za dvou zásadních podmínek, které je nezbytně nutné dodržet.
Prvá je: zůstávat ve vědomí pozorovatele nad hlavou a nenechat se ničím z této pevnosti a ochrany Ducha vytáhnout.
Druhá podmínka je: nechovat přesvědčení „jsem činný, jsem tím, kdo jedná.“ Neztotožňovat se s činným tělem a myslí. Nechtít svou vůli, ale aby se děla vůle boží a nechávat jí svobodu se naplňovat.
V tomto postoji beru vše potřebné k řešení, zvláště záležitosti, které nemám moc ovlivňovat nebo si s nimi nevím rady, do vědomí pozorovatele nad hlavou a tam je vystavuji působení boží síly. A ta spolehlivě koná a já se jen dívám a divím, jak dobře.
Opravdu: jsem-li pozorovatelem, Bůh je činitelem. Boží síla koná sama za mne.