Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Jóga a vůbec každá oblast božská není nikdy republika v čele s prezidentem, ale království jednoho krále – Boha.

Pochopit tento základní rozdíl je pro mnoho západně myslících bytostí často nemožné.

Jsou tak posedlí demokracií a lidskými právy, že nejsou schopni pochopit, že vše, co je vhodné pro svět a ještě s výhradami, je naprosto nevhodné v duchovním světě.

Duchovní právo spočívá na duchovních hodnotách a nikoliv na všelidovém hlasování. V duchovnu má každý právo jen na to, co svým úsilím v sobě dosáhl, kolik duchovních požadavků splňuje.

V rozporu s tím někteří hledající - zpravidla začátečníci - materialisticky zaměření se snaží prosazovat demokracii v duchovnu, kde neplatí.

Je pravda, že původem jsme si všichni rovni, ale současně platí, že naše současná úroveň je dána tím, co jsme my sami za sebe ve svém nitru dosáhli.

V duchovnu neplatí rozum, ale víra a poslušnost. Bez nich se duchovní život neobejde.

Proto plně platí: „Blaze těm, kteří uvěřili, ač nevěděli.“

To, co bylo řečeno, platí plně i pro duchovní autority. To, co je v nich cenné jako autorita, nejsou oni sami ani jejich tělesnost, ale duchovní výše, kterou sami dosáhli. To jim nikdo nemůže vzít ani dát, ale musí si ji plně zasloužit celým svým životem.

Všelijaké duchovní autority té které církve jsou nepravé, pokud nebyly dosaženy vlastním úsilím. Nikdo a nic jiného jim nemůže pravou duchovnost ani vzít ani dát.

A právě to je plná demokracie ve smyslu uplatnění těch, kteří dosáhli svým tvrdým a správným úsilím.

Kdo si osobuje nějaká duchovní práva, ale ve svém nitru nedosáhl jejich výše, klame druhé i sebe a soudí jej jeho skutky.

Kde není pravá láska, není ani pravá zbožnost. Tam a v tom se Bůh neprojevuje.

Jako vždy i zde platí: „Podle skutků poznáte je“. Falešné autority nedosahují duchovních úspěchů a zejména těch ve světě.