Jedno potřebné
Jiří Vacek
Vědomí je největší moc, jaká existuje. Proto platí: Átmavičára, obracení pozornosti vědomí na samo vědomí, je naše stezka od jejího začátku až do jejího konce, jímž je uvědomění Boha Já jsem a nepřetržité spočívání v něm. Kdo proto nedělá átmavičáru, posiluje své ego a zaplétá se silou svého vědomí do světa neboli dělá lokavičáru.
Jediné pravé a trvalé dobro je Bůh sám, vědomí Já jsem. Kdo v něm nedrží jeho moc vědomí, věnuje ji místo toho egu a světu, ztrácí své skutečné dobro, Boha.
V Bohu je vše, co potřebujeme, život božský. Kdo se pachtí za dobry tohoto světa a ega, přichází proto o své skutečné dobro. Upadá do nevědomosti, která plodí nesvobodu a utrpení. Nenachází dobro, které pro svou nevědomost spatřuje ve světě, ale upadá do moci zla. Pak trpí, dokud svůj omyl neprohlédne.