Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Neděle, 13.9.2020

Ego vytváří ztotožnění s tělem. Proto jediný způsob, jak rozpustit ego, je rozpustit přesvědčení, že jsme tělem. Dokud tak neučiníme a nepřestaneme se ztotožňovat s tělem, ego nelze rozpustit, protože není ničím jiným, než ztotožněním vědomí, kterým jsme, s tělem, kterým nejsme.

Pokud se považujeme za tělo, pak i jóga prováděná s tímto ztotožněním s tělem, je neúčinná, protože udržuje ego a dokonce je povyšuje na zbožné ego, které zaslouží ocenění.

Připisovat vědomí, které je živým Duchem, tělu, které je nevědomou hmotou, je skutečně dědičným hříchem, ve kterém žije drtivá většina lidstva. Toto ztotožnění, které povyšuje tělo na něco, čím není, je příčinou jak veškeré nesvobody, tak i nevědomosti i utrpení, které obojí přináší.

Přesvědčení „já jsem tělem“, vytváří z božského Ducha, který je svobodný a věčně blažený, nesvobodného a nešťastného otroka těla, který se marně snaží vysvobodit z jeho požadavků.

Nejvyšší mantra, jaká existuje proto zní: „Nejsem nevědomé, hmotné tělo, ale vědomý Duch Já jsem.“ Není jiné vysvobození než vysvobození z moci zla, které spočívá v našem ztotožnění s tělem a s myslí.

Poznání Sebe i vysvobození z řetězu nebožských zrodů se dosahuje jediným účinným způsobem. Tímto způsobem není nic jiného, než rozpuštění ega, které tvoří ztotožnění našeho božského Ducha, vědomí Já jsem, s naším hmotným tělem.

Tím, že jsme se ztotožnili s nevědomým tělem, jsme vytvořili vazbu vědomí na tělo, skrze níž nás tělo ovládá, protože pak vše sdílíme s tělem, jako bychom jím byli.

Tímto ztotožněním božského Ducha, jímž jsme, s hmotným tělem, jímž nejsme, spoluvytváříme vazbu vědomí na tělo, které je příčinou všeho zla, jímž trpíme.

Těmito zly jsou ega, nepravá Já, jejich nesvoboda, nevědomost a rovněž i utrpení z toho povstávající i nekončící řetěz nebožských zrodů.

Všechna tato zla mají jedinou příčinu a je jí naše ztotožnění Já s tělem a s jeho následky.

Proto dokud nezačneme opravdu naši totožnost s tělem rozpouštět, ještě jsme ani nezačali s opravdovou jógou, která pracuje s božským vědomím Já jsem a jeho vysvobozováním ze ztotožnění s tělem a s myslí.

Ještě jedna pravda o ztotožnění s tělem a s myslí vyvstává.

Každý se může a nakonec i musí osvobodit sám sebe. Zrušení svého ztotožnění s tělem a s myslí může docílit jedině on sám a nikdo jiný. Ztotožnění s tělem je naším výtvorem a jak jsme je my sami vytvořili, tak je i musíme opět my sami rozpustit.

A to bez pevné víry v naše božské Já není možné. Vše ostatní nepůsobí a nemůže působit, dokud jsme ztotožněni s tělem. Právě naopak, cokoliv učiníme ve ztotožnění s tělem, jen ještě víc tuto naši nesvobodu posiluje.

Čím víc spoléháme na své ego, nepravé Já, tím víc se znesvobodňujeme. Osvobodit nás může jen Bůh v nás, vědomí Já jsem, což jsme my sami. Návrat k Bohu je návratem k nám samým, k Pravdě, kterou jsme.

Toto vědomí Já jsem, kterým jsme, je naším pravým mistrem a jedině s jeho pomocí můžeme dosáhnout jak poznání, tak vysvobození. Proto je pevná víra v naše pravé Já, ve vědomí Já jsem pro zdar naší stezky zcela nezbytná.

Tato víra není jen pouhým názorem, ale skutečnou duchovní praxí opřenou o naše vnitřní božství.

Poznání i spásu proto nikde jinde nenalezneme, než v nás samých skrze naší božskou podstatu.

Náš mistr k nám nejprve přichází zevně. Není jím nic jiného, než naše vlastní božství. Když se dostatečně duchovně rozvine, odhalí nám Pravdu, že je v nás, a víc, že je naším pravým Já.

Jeho působením v nás vznikne správná víra, přesvědčení o našem božství. Tuto víru je nezbytné uplatnit zcela prakticky v našem životě jak v Duchu, tak ve světě. Děje se tak skrze víru, která se používáním mění v pevnou důvěru.

K tomu přispívá i stupeň stezky, který v evangeliu apoštol Jan popisuje jako svatbu v Káni Galilejské. Doporučuji si toto jediné líčení přečíst a domyslet.

Síly světla do určité míry začínají chránit ty, kteří velmi pokročí v Duchu a také jim pomáhají. Tato víra uplatněná jako pevná důvěra a do určité míry i moc, se stávají praktickou částí našeho života.