Jak si uvědomit vědomí Já jsem
Jiří Vacek
Učení o vědomí Já jsem má i svou praktickou stránku, duchovní stezku. Nezůstává pouze na rozumové úrovni, ale podává i návod, jak si je uvědomit a tak v sobě uskutečnit. Jeden takový praktický návod podává i bible ve Starém zákoně. Zní takto:
„Buď tich a věz, že Já jsem Bůh“, Žalm 46, 11.
Přeloženo do duchovní řeči: utiš svou mysl, nemysli a nepřemýšlej a zaměř svou veškerou pozornost na vědomí Já jsem, které je Bohem v nás a uvědomuj si je. Když tak činíme, postupně si toto vědomí začneme i uvědomovat. Toto je také pravé vzývání božího jména, vědomí Já jsem, o kterém učí bible.
Uvedená praxe je nejvyšší možná duchovní meditace, které není každý schopen. Je to však učení i praxe, kterou hlásali všichni spasitelé a velcí mistři. Jak jsme ukázali, o Bohu Já jsem učí i někteří židovští proroci a sám Ježíš. Když říká „Já jsem“, mluví o vědomí Já jsem, se kterým se sjednotil a nikoliv o své zevní osobnosti. V buddhismu se zachovalo jako koan „Kdo jsem Já?“. Tuto metodu učí i mistr zenu Hui-Hai. Hledání naší buddhovské podstaty není ničím jiným než hledáním našeho Já jsem.
O vědomí Já jsem je celé učení advaity, včetně její větve, která se nazývá kašmírský šivaismus. Je i podstatou buddhistického dzogčhenu. Hlásí se k němu i Ole Nydahl ve svém výkladu tibetské větve buddhismu.
V naší době učení o vědomí Já jsem a o nutnosti jeho poznání učil zejména indický mudrc Ramana Maháriši. Podává i praktický návod, jak si vědomí Já jsem můžeme uvědomit. Je jím metoda meditace, která se v hinduismu nazývá átmavičára. Přeloženo: je hledáním átman, Krista v nás, Boha vědomí Já jsem. Je nejkratší a nejpřímější stezkou přímého návratu k Bohu v jeho ryzím, nestvořeném, neomezeném, ničím nepodmíněném vědomí Já jsem.
Tato stezka poznání Boha je otevřená všem lidem bez rozdílů pohlaví, mužům jako ženám, i když žijí v rodině a jsou zaměstnaní. Stezku pátrání po Bohu mohou provádět všichni, židé, křesťané, buddhisté, stoupenci islámu a všech dalších vyznání.
Mohou ji provádět dokonce i nevěřící v Boha a tak se osobně a přímo přesvědčit o její oprávněnosti a pravdivosti. Ramana Maháriši říká, že ji může nastoupit každý, kdo je k ní přitahován. Ke svému pochopení a úspěšnému provádění vyžaduje očištěnou mysl od nejhorších zel a trvalé rozlišování všeho, čím se mysl zabývá.
Její nastoupení a provádění není podmíněno účastí ani neúčastí v nějaké náboženské skupině. Vychází z nepopiratelné osobní zkušenosti každého člověka, kterou je jeho existence.
Každý ví, že existuje a víc, ví, že je to on, kdo existuje. Právě této nepopiratelné jistoty se v átmavičáře chápeme a tážeme se, kdo či co to je, co se takto uvědomuje jako Já jsem. Obracením pozornosti na naše vědomí Já jsem, na vědomí vlastní existence si je uvědomujeme a přímo bezprostředně prožíváme.
Metoda zkoumání podstaty naší existence je tak jediným přímým a bezprostředním způsobem, jak si uvědomit naši pravou podstatu, která je soupodstatná s Bohem. Pokud na této stezce vytrváme až do konce, uvědomíme si samu existenci boží, jejímž základem je nestvořené, neomezené, nepodmíněné a samovolné vědomí Já jsem.