Jak se dívat na světce a mistry v těle
Jiří Vacek
Pomoc od mistrů a světců získáváme tak, že se k nim obracíme s důvěrou a láskou, že budeme slyšeni a dostane se nám pomoci. Představa, že nám pomohou, kdykoliv se chvilku na ně obrátíme, není však opodstatněná.
Sám Ježíš v příměru chudé ženy a soudce tuto pravdu ukazuje. Musíme často prosit dlouho, abychom byli vyslyšeni.
Také je důležité chápat, kdo světci a mudrci jsou, k čemu se obracíme. Tak jako my nejsme tělo, ve kterém zde na zemi sídlíme, tím méně světci a mudrci jsou zevní, tělesné bytosti. Světci jsou bytosti, které dosáhly stupně duchovního světla. Mistři jsou v duchovní stupnici ještě výš, protože dosáhli uvědomění své božské podstaty, vědomí Já jsem.
Když se ke světcům a mistrům obracíme, nemáme se proto k nim obracet jako k bytostem z masa a kostí, ale máme si uvědomovat světlo a vědomí Já jsem, které jsou.
Jedině takový přístup k nim je správný a také účinný. Při obracení se k nim o pomoc si máme uvědomovat duchovní světlo a vědomí Já jsem, kterými jsou. Zevní, tělesná osobnost nám může sloužit jako určitá opora soustředění na ně, ale hlavní proud pozornosti vědomí má plynout k jejich duchovní podstatě.
To je návod k tiché modlitbě, jak křesťané říkají, což je ve slovníku buddhistů a jogínů totéž, co meditovat.
Obracení se o pomoc ke světcům a mudrcům se proto nejlépe děje meditací na božskou podstatu těchto bytostí.
Nejvyšší z těchto modliteb, o které Ježíš říká, že bude vyslyšena, je pak modlitba v božím jménu.Tím není nic jiného než vědomí Já jsem.
Když prosíme o pomoc, je proto nejúčinnější, když tak činíme soustředěni ve vědomí Já jsem. Kdo dosáhl uvědomění Sebe ve svém vědomí Já jsem, tomu se dostává nejúčinnější „prostředek“, jímž je sám Bůh ve své podstatě, kterou je vědomí Já jsem.