Jak jsem zničil Harryho
Jiří Vacek
Olomouc – Morávka, podzim 2013
Harry je pěkný a statný kocour Zákopčanů. Mají jej z útulku, kde mu doslova zachránili operací stehna život. Mnoho dobrého od lidí neužil a proto není divu, že je opatrný. Mě vzal na milost a mohl jsem si jej pohladit až druhý den pobytu u Zákopčanů.
Pepa Zákopčan přijel na Morávku později než my. Když za mnou přišel, tak mě překvapil: „Pane Vacek, vy jste nám zničil Harryho. Výhradně jen spí v posteli, kde jste spal vy a jen sedí na židli u stolu, kde jste také seděl. Přepadla jej deprese“.
Kočičí stádo na Morávce v počtu asi 8 koček depresi rozhodně nepropadlo. Bedlivě vyhlížejí, co od nás dostanou do misek pod naší Fábinkou. Nejraději mají mléko, které jim nosím od snídaně. Daleko raději než různé bobule.
Některé dávají znát i kočičí přátelství: chodí si samy od sebe pro pohlazení. Já je na oplátku učím jíst žemlovku a podobné lahůdky.
Z ranního krmení koček se stává podívaná, kterou sleduje mnoho přátel a také jim někdy něco do misek přidají. Jiní jim koupí papání pro kočičky a předají mně ke krmení.
Je zajímavé sledovat, jak si některé kočky doslova vychutnávají pohlazení a spokojeně vrní.