Introspekce a átmavičára
Jiří Vacek
Introspekce je vědecká metoda psychologů, ve které člověk obrací svou pozornost do svého nitra a pozoruje, to jest uvědomuje si, jaké duševní dění se v něm odehrává. Všichni ti, kteří prováděli introspekci se shodují v tom, že pozorování duševních činností vede k jejich postupnému uklidnění, které končí klidem, nečinností mysli.
Tento poznatek neboli zákonitost objevili dávno před vědci jogíni a mystici a využívají introspekci k uklidnění a ovládnutí mysli. K tomu vede neosobní a nezaujaté pozorování všeho, co se v naší mysli nachází a děje.
Většina těch, kteří prováděli introspekci, se zastavila na klidu mysli, který introspekce vytváří.
Když se ve svém zkoumání našeho nitra nezastavíme, ale hledáme to, co si dosažený klid mysli uvědomuje, introspekce přirozeně přechází do praxe átmavičáry, jógického a mystického hledání našeho pravého Já, které si uvědomuje dosažený klid mysli.
V átmavičáře stejně jako při introspekci obracíme svou pozornost do našeho nitra, ale nezajímají nás činnosti mysli, ale vědomí, které si veškeré dění v mysli uvědomuje. Proto v átmavičáře obracíme naši pozornost na pozorovatele, což je naše vědomí, které si vše uvědomuje – klid i neklid mysli – a na prvém místě svou existenci a totožnost.
Provádění átmavičáry stejně jako provádění introspekce nevyžaduje žádné a proto ani náboženské přesvědčení. V obou případech pracujeme se stejným vědomím, kterým jsme. Jediný rozdíl je v předmětu, na který obracíme svou pozornost.
Při introspekci je předmětem naší pozornosti obsah, dění v mysli. V átmavičáře věnujeme pozornost našemu pravému Já, které je zdrojem a nositelem naší existence a totožnosti:
Já jsem Já a nikdo ani nic jiného jím není.
Závěry z toho, co bylo řečeno, jsou zřejmé.
1) Introspekce ani átmavičára nevyžadují víru v Boha, ale v obou případech zkoumáme své nitro, co se v něm děje a nachází.
2) Átmavičára i introspekce jsou dva vědecké postupy a výsledky jimi dosažené jsou z vědeckého hlediska rovnocenné.
3) Átmavičára je introspekce, ve které nejsme zaměřeni na duševní děje, ale přímo na vědomí, které si je uvědomuje.
4) Z tohoto pohledu átmavičára je vědeckým postupem, který se v józe a mystice využívá pro náboženské účely. Využitím átmavičáry pro hledání našeho pravého Já a dále i boží podstaty tato metoda neztrácí nic na svém vědeckém základě.
5) Stezka poznání Já, jejíž metodou je átmavičára, je vědeckou metodou, která své využití nachází v náboženské oblasti. Její výsledky proto mají být i takto chápány.