I chléb je Já jsem
Jiří Vacek
Ježíš pozdvihuje chléb a poučuje nás: „Toto je mé tělo.“ Jelikož Ježíš je Kristus, vědomí Já jsem, nemluví o svém těle, ale o vědomí Já jsem. Učí nás chléb skutečně duchovně pozdvihovat a to doslova a nikoliv obrazně.
Jak se tak děje? Takto!
I chléb je jako každá potrava a vůbec vše stvořené ve svém základě vědomí Já jsem. To vše v sobě obsahuje a také naplňuje.
Když se na tuto pravdu soustředíme a přímo si uvědomujeme vědomí Já jsem přítomné v potravě, skutečně chléb a každou potravu duchovně proměňujeme vyzdvižením do úrovně Já jsem.
Ježíš nás učí, že to máme dělat na jeho památku. Co to znamená? Ježíš tím nemíní, abychom se upomínali na jeho tělesnost, ale abychom vždy, když jíme, si uvědomovali, že v potravě, kterou přijímáme, je přítomno vědomí Já jsem.
Tím potravu skutečně proměňujeme, protože nepřijímáme pouze její hmotnou část, ale i tu její část duchovní, což je vědomí Já jsem.
Tím naše potrava získává na duchovní úrovni a proto je také „zdravější“. V postoji, ve kterém nazíráme vědomí Já jsem v potravě obsažené, je pro tělo nejvýš „výživná“. Přijímáme v ní současně hmotu i Ducha, nebo lépe, měníme hmotu v potravě v Ducha Já jsem.
V tomto postoji se z potravy stává skutečně tělo vědomí Já jsem a navíc je lékem pro naše tělo i Ducha, které takto do sebe přijímáme.
Jelikož musíme jíst několikrát za den, můžeme takto proměněnou potravu brát jako lék a takto se léčit. Tak se stává každé sousto účinným lékem. Takové jídlo pak již není pouze jídlem, ale vysokou meditací v Já jsem a také účinným léčením nejen těla, ale i ducha.
Jestliže si máme své jídlo žehnat, neexistuje vyšší požehnání než právě toto.
Ve světle tohoto poučení bychom měli učinit i pravidlem z každého jídla udělat přijímání vědomí Já jsem. To ovšem mohou pouze ti, kteří je v sobě objevili a žijí v něm.
Léčit bychom se také měli tímto způsobem. I podstatou všech léků je vědomí Já jsem a proto je také v tomto duchu máme užívat. Jejich účinek se tím zvýší.