Hovory k Bohu Já jsem a pozorovatel
Jiří Vacek
Bůh, vědomí Já jsem, není daleko někde mimo nás, ale je přímo v nás a víc: žijeme jím. Dává nám sebe si vědomý život, sebe si vědomou existenci.
Jím si uvědomujeme na prvém místě sebe i celý náš svět včetně našeho těla a činností a stav naší mysli. V této své činnosti, ve které je pozornost obrácena ze samého vědomí do celého stvoření, je nazýváme pozorovatelem.
Pokud si vědomí pozorovatele uvědomíme, což se děje jeho rozlišením od všeho pozorovatelného, přesouváme se do vědomí v jeho pozorující činnosti. Ta není ničím jiným než činností vědomí Já jsem, ve které jeho pozornost je obrácena z něho do projevu. Ten není od něho oddělen, ale pouze rozlišen.
Proto je pozorovatel, práce s ním a jeho uvědomění tak důležité. Jeho pomocí se můžeme přiblížit k poznání samotného vědomí Já jsem, když na ně obrátíme pozornost pozorovatele. Pozorovatel je v nás, pokud bdíme, stále přítomen a stále si samovolně něco uvědomuje úměrně své soustředěné pozornosti.
Vědomí Já jsem, jehož je pozorovatel částí a činností, si v nás uvědomuje i vše, co si myslíme. Pokud si tuto pravdu, že nás vědomí Já jsem stále pozoruje a také stále nás slyší a naslouchá nám, uvědomíme, dostáváme tím možnost přímo oslovovat vědomí Já jsem Boha.
Tak můžeme obráceni k tomuto nám naslouchajícímu vědomí Já jsem s ním přímo promlouvat s pochopením, že jsme slyšeni. To je opravdu přímá rozmluva s vědomím z naší strany. Naše mysl promlouvá k Bohu, k vědomí pozorovatele a ví, že je slyšena i když pochopitelně vědomí samo nemluví. V některých případech dokonce i někdy skutečně odpovídá, což jsou případy vnitřního slova či hlasu.
Častěji však vědomí odpovídá pomocí intuice. V těchto případech se nám odpovědi objevují přímo a beze slov ve vědomí. Ne vždy hned, ale až po určité době. Někdy odpověď přijde z venku. Někdo nám něco řekne nebo odpověď nalezneme v nějaké knize a podobně. I zde chce dosažení odpovědi určité úsilí a čas.
Naše vědomí Já jsem je součástí vědomí absolutního, božského. Proto s jeho využitím se Syn, Kristus, átman vrací k Otci, brahman. Rozmluvy s Bohem, jak byly vyloženy, patří do toho postupu, který Ježíš nazývá výstupem k našemu nebeskému Otci. Pochopení, že Já jsem nás vždy slyší a naslouchá, nám může být jak velkou útěchou, tak i pomocí, pokud toto spojení s Já jsem rozvíjíme, jak bylo řečeno.
Modlitbou ve jméně vědomí Já jsem prosíme a také hledáme odpověď na naše dotazy a také se svěřujeme s tím, co nás tíží. Vše, co potřebujeme, tak nacházíme ve vědomí Já jsem, když se k němu obracíme s důvěrou a láskou. Čím více se s ním sjednotíme, tím víc z jeho darů – lásky, pravdy a dalších objevíme a získáme.
To jsou ony dary Ducha svatého, jak o nich mluví apoštolové. Nejvíce pak získáme pokornou odevzdaností do působení moci vědomí Já jsem.