Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Na egu, bytosti odpadlé od Boha, není skutečně nic hezkého nebo obdivuhodného. V rozporu s tím si mnohá ega sebe váží a obdivují se. Síly nepřátelské Bohu toto dobře znají a využívají zraněné pýchy ega k tomu, aby je ovládly.

Běda, když někdo egu ukáže v zrcadle pravdu o něm: jak je zlé, ošklivé, nedostatečné a podobně. Hned ví, že to není pravda a ten, kdo mu říká tuto pravdu, je jeho nepřítel a plno hněvu se na něj vrhá. Nic lepšího si zlo nemůže přát.

Učitelé, kteří bytostem odpadlým od Boha a proto zlým říkají, jak jsou krásní a božští, jim prokazují zlou službu. To, co je v těchto bytostech opravdu krásné a božské, to si nejen neuvědomují ani nežijí, ale sama jejich současná existence – stav pádu – je s tím v naprostém rozporu.

Zejména ti, kteří chtějí vést druhé, musí být sami těchto nedostatků v ovládání mysli prosti. Kdo chce vést druhé, musí nejprve umět vést sám sebe. Bohužel je tomu často právě naopak. Lidé chtějí vést nebo zlepšovat druhé, ale sami sebe vést nedokážou. Škodí tím sobě i druhým. Nic dobrého z toho vzejít nemůže.