Dzogčhen
Jiří Vacek
V srpnu tohoto roku navštívil Prahu opět mistr tibetského buddhismu Čhögjal Namkhai Norbu Rinpočhe. Rozhovor s ním otiskl časopis Sféra v září 2016 na straně 14-17.
Z článku, který je překladem z angličtiny, vyjímám:
Dzogčhen označuje pravý stav jedince. Nauka dzogčhenu odhaluje pravý stav jedince. Je tu od toho, abychom s její pomocí tento pravý stav my sami objevili. Jeho nauka obsahuje esenci každé buddhistické tradice a školy.
Dzogčhen je nejdůležitější školou vadžrajány. Je vědomím, poznáním, které učitelé předávají žákům. Není třeba k jeho praxi být buddhistou, ale být stále sám sebou. Být ve stavu dzogčhenu znamená být ve stavu své pravé přirozenosti, která se pokládá za konečný cíl buddhistické nauky. Učí lidi, aby objevili svůj pravý stav.
Tuto svou pravou přirozenost, svůj pravý stav má každý jedinec. Zlepšení světa nelze dosáhnout revolucemi, ale vývojem každého jedince. To se děje praxí dzogčhenu. Potud mistr.
Kdo je jen trochu obeznámen s duchovními naukami, snadno rozpozná, že náš pravý, přirozený stav je jen jiný název pro naše pravé Já, ve kterém zakoušíme podstatu naší bytosti. Přirozený původní stav je jen jiný pojem pro Krista, átman, naši buddhovskou podstatu a dzogčhen učí, jak si jej uvědomit.
Tím jen potvrzuje, že prvotním cílem buddhismu bylo a v dzogčhenu stále je, nalezení naší pravé podstaty.
O metodě átmavičáry, kterou toho dosahujeme, se v dzogčhenu veřejně nemluví. Nauka se uděluje pouze zasvěceným členům, což je nevýhoda této větve buddhismu.
To, co učí dzogčhen tajně, učí džňána jóga veřejně a bez nároků připojení se k nějaké skupině a mistrovi.