Důležitost tří klenotů
Roger Cantu, překlad Martin Tomeš
V buddhismu jsou tři klenoty. To znamená, že zde jsou tři základní komponenty, které tvoří základ našeho vzdělávacího procesu jako žáků buddhismu.
Co je buddhismus? Je to náboženství? Ne, buddhismus není náboženství, ale spíše systém vzdělávání a způsob života. Původně byl buddhismus založen na 49 letech vyučování Buddhy Šakjamuniho. Od té doby se buddhismus rozšířil, aby zahrnul učení dalších velkých osvícených učitelů jako Padmasambhava, Bodhidharma a další. Buddhismus je trvalé studium. Buddhismus přijal mnoho podob; přizpůsobil se, aby odpovídal času a kultuře každého místa, kde se objevil.
Hlavním cílem buddhismu je pomoci cítícím bytostem pochopit pravdu dharmy. Dharma je definována jako učení Buddhy.
Nejvyšším cílem v buddhismu je dokonalé osvícení. Kdokoliv je dosáhne, bude schopen intuitivně chápat a vnímat každý aspekt pravé skutečnosti života a vesmíru. Získat tuto moudrost a dovednost je konečný cíl všech Buddhových žáků.
Buddha nás učí, že tato konečná dokonalá moudrost je nám vrozená. Buddha řekl: „Každá bytost má stejnou moudrost a možné ctnosti jako buddhové.“ Tak proč nemáme tuto moudrost nyní? Je to kvůli potulujícím se myšlenkám a lpění. Toto jsou dvě příčiny, proč jsme dočasně ztratili své původní schopnosti. Potulující se myšlenky a lpění nejsou součástí naší základní podstaty. Proto se jich lze zbavit.
Rama nám jednou řekl, že meditace je jako pohled na oblohu. Vaše mysl je obloha, ale pak se objeví všichni ti hluční ptáci, létající kolem. Ti ptáci jsou vaše myšlenky. Musíte se jich zbavit. Ale pak uvidíte krásného ptáka a začnete se na něj dívat. Začnete si s ním hrát a začnete na něm lpět... Je třeba zbavit se všech ptáků a jen se dívat na oblohu a nechat na ni svítit slunce.
Tím, že se zbavíte potulujících se myšlenek a lpění, začnete obnovovat svou buddhovskou podstatu, čímž zcela získáte zpět své původní schopnosti. Jak na to? Inu, je těžké dokázat to všechno sám. Proto máme v buddhismu tři klenoty. Potřebujeme mít něco, o co se můžeme opřít. V buddhismu člověk přijímá útočiště ve třech klenotech, což je první krok.
Přijmutí útočiště znamená najít něco, k čemu se můžeme vracet a důvěřovat tomu. K čemu se vracíme a čemu důvěřujeme?
Nejprve se obracíme a spoléháme na Buddhu. Buddha je sanskrtské slovo, které znamená vědomí, bdělost a porozumění. Když přijímáme útočiště v Buddhovi, vracíme se z našeho nejasného stavu mysli a spoléháme na osvícené porozumění.
Buddha je osoba, která se probudila ze snu života a pochopila neomezené vědomí. Buddha má milující laskavost a soucit vůči všem cítícím bytostem a učí je, aby je osvobodil od utrpení.
V zenu nepoužívají taková slova jako Buddha, dharma a sangha. Nepoužívají je, protože nechtějí, aby lidé měli falešné představy o třech klenotech. Když se řekne Buddha, dharma a sangha, lidé si představí sochu Buddhy, sútry a skupinu buddhistických mnichů. Nicméně toto je jen velmi zjednodušené pochopení tří klenotů. Existuje i pochopení hlubší.
Když přijímáme útočiště či spoléháme na Buddhu, nemluvíme o uctívání nějakého boha. Buddha nehledal žáky. Neměl zájem o vytvoření náboženství, ve kterém by se mu lidé klaněli k nohám. Buddha hledal souputníky na cestu k osvícení. Když přijímáme útočiště v Buddhovi, ve skutečnosti přijímáme útočiště a důvěřujeme své vlastní podstatě. Musíme důvěřovat své vlastní buddhovské podstatě. Buddha Šakjamuni řekl: „Ukázal jsem vám metody, které vedou k vysvobození, ale měli byste vědět, že vysvobození závisí na vás.“ (Z knihy Journey to Enlightenment – The Life and World of Khyentse Rinpoche, Spiritual Teacher from Tibet.) Rama nám říkával: „Prostě buďte sebou. Vše je ve vás. Máte svou vlastní buddhovskou podstatu.“
Takže prvním krokem je vědět, že někdo dokázal dosáhnout osvícení a pochopit, že máme ten samý potenciál. Rama řekl: „Já jsem tím, čím vy se stanete.“ My všichni máme potenciál být osvícení.
Druhým klenotem je dharma. Dharma má dva aspekty. Jedním je učení Buddhy. V tradičním buddhismu jsou sútry záznamy Buddhova učení, které popisují pravdu vesmíru. Tato učení se používají jako návod. Pokud se s nimi naše myšlení shoduje, pak je naše pochopení správné. Druhým aspektem dharmy je dharma realizace, která se dělí na tři druhy výcviku: výcvik disciplíny, výcvik meditace a výcvik moudrosti. Nespoléháme pouze na učení Buddhy, ale též na svou denní praxi. Buddha Šakjamuni řekl: „Měli byste věřit jenom tomu, co můžete chápat.“
Pokud vidíte, že vaše denní praxe funguje, pak víte, že je to něco, na co se můžete spolehnout.
Třetím klenotem je sangha. Někdy se sangha vysvětluje jako ti praktikující, kteří již dosáhli vysvobození, velmi vysocí lamové a mniši. Ale naši přátelé, s kterými spolupracujeme v našich centrech jsou též velmi důležití pro naši stezku. Jak se můžeme vyvíjet bez přátel na stezce? Společně se sejít a praktikovat je něco velmi cenného. Můžeme spolu pracovat, učit se jeden od druhého a tímto způsobem cvičit naše kvality a naučit se něco o tom co jsme a co nejsme.
Sangha též označuje harmonii v životě. Jinými slovy, sangha není jenom malá duchovní komunita, ale společnost jako celek. S každou osobou, kterou potkáte, byste měli jednat jako s duchovním partnerem, který je také na cestě k osvícení. Každá osoba ve vašem životě je vaše sangha, protože se můžete učit od každé bytosti ve svém životě za předpokladu, že jste ve správném stavu mysli. V tantrickém buddhismu existuje vnitřní úroveň útočiště, kterou nazýváme tajné útočiště. Pokud vás k sobě přijme učitel buddhismu, dá vám své požehnání.
Co požehnání znamená? Je to učitelova schopnost poskytnout nám momenty vhledu, kdy můžeme prohlédnout skrze závoje, které zakrývají naši mysl a „vidět, co nemůže být viděno.“ To je možné pouze proto, že všichni máme buddhovskou podstatu a protože učitel zprostředkovává mnoho energie, aby nás přivedl na vyšší úroveň.
Učitel nám neukazuje nic nového, ani nám nevěnuje vhled, je to spíše souhra naší otevřenosti a učitelova požehnání, díky které můžeme pochopit pravou podstatu naší mysli. Učitel otevírá dveře a my můžeme žasnout.
Opravdu, učitel nám slibuje mnoho, když nás přijímá za své studenty. Slibuje nám, že nás povede na stezce a že použije všechny své schopnosti, aby nás osvobodil od utrpení. Rama řekl: „Jednoho dne nebudu ve fyzickém těle, ale stále vám budu pomáhat na stezce.“
Takže, jak vidíte, tajný význam útočiště, je pochopení, že náš učitel je esencí útočiště. Jeho mysl je Buddha, jeho řeč je dharma a jeho tělo je sangha.
Když obdržíme požehnání od našeho mistra, jeho mysl splyne s naší. Rama tomu říkal „transmise lampy“. Jamgön Kongtrul Lodrö Thaye, slavný mistr z 19. století řekl: „Pokud se učitelovo požehnání sejde s otevřeností žáka, potkáte svou mysl jako starého přítele.“ (Z knihy „Cloudless sky“.)
V tomto kontextu jsme učeni nazírat učitele jako Buddhu. Je snadné prohlašovat, že jsme schopni vnímat svého učitele jako Buddhu, ale je velmi obtížné to opravdu udělat. Skutečně, naše schopnost tak učinit, je přímo úměrná našemu vnitřnímu vývoji. Když pochopíme, že nejsme odděleni, od Buddhy, od našeho učitele, pak je to absolutní význam útočiště. Když chápeme, že máme přímé spojení s Buddhou, se svou vlastní buddhovskou podstatou, s dharmou a praxí dharmy, a s naší sanghou, pak si uvědomíme, že nejsme sami. Jsme všichni částí jedné mysli. Všechno je mysl. Absolutní útočiště je v mysli samé.
Jako studenti Ramy máme zodpovědnost udržovat učení našeho učitele živá. Všichni jsme v něm přijali vnitřní útočiště a on nám umožnil spatřit naši buddhovskou podstatu. Požehnal nám skvělou naukou a vytvořil úžasnou komunitu amerických buddhistů. Je na nás pokračovat v jeho práci, zúročit jeho požehnání v našich životech a působit ve prospěch všech cítících bytostí. To je pravý význam a důležitost tří klenotů.