Důležité zásady pro stezku
Jiří Vacek
Buddhistická ega skládají slib, že zachrání všechny bytosti. Kdyby raději složila slib, že rozpustí svá ega a splnila jej. Rázem by byli zachráněni všichni, včetně jich samých.
Nikoliv dodržování litery, ale jejího ducha osvobozuje.
To, co medituje, je důležitější než to, nač medituje. Nejlepší meditace je na samotného meditujícího.
Meditovat a nevědět, neznat kdo či co medituje, je jen nevědomost.
Kdo se soustřeďuje na předměty a neví, kdo či co se soustřeďuje, nemůže nikdy dosáhnout cíle stezky – poznat, kdo je on sám.
Vše se mění, vše plyne kromě nás – pozorujícího vědomí.
Přesvědčení jakkoliv správné, nikdy nenahrazuje přímou zkušenost.
K cíli vede soustředění na samotné vědomí, které se soustřeďuje a nikoliv soustředění na předměty.
Stezka nevede soustředěním vědomí na předměty, ale soustředěním vědomí ve vědomí.
Duch nevane kam chce, ale vane všude. Není však všude vpuštěn.
Nestačí jen bděle pozorovat. Musíme pozorovat v sebe si vědomém pozorovateli.
Dokud vědomí ztotožňujeme s tělem, nemůžeme je poznat takové, jaké je.
Když přestaneme vědomí ztotožňovat s tělem a omezovat je na ně, zjistíme, že je neomezené.
Všechny tvary jsou prázdné jen pro toho, kdo je schopen si tuto prázdnotu vědomí uvědomovat.
Tvrzení, že tvary jsou prázdnotou, samsára nirvánou, jsou vzato doslova nesmyslné. To, co nám říkají je, že každý předmět, cokoliv projeveného, existuje jako jednota tvaru a Prázdnoty neboli jako jednota vědomí a jeho tvořivé síly.
Nestačí si prázdnotu vědomí uvědomovat, je nezbytné jí být.
Rozlišení je nezbytné. Nesmí však přejít v rozdělení a oddělení. Správné rozlišení není proto totéž, co rozdělení nebo oddělení.
Čím víc se ztotožňujeme s tělem a s myslí a lpíme na nich, tím víc nás děsí mystická smrt.
Tak jako žijeme samozřejmě a samovolně v egu, tak je cílem stezky stejně samovolně a samozřejmě žít v pravém Já a to trvale a bez přerušení. Život v egu musí přejít ve stálý život v Já.
Nejhorší karmou je ztráta vědomého spojení s Bohem. Je základní příčinou všeho zla a nese trvalé utrpení.
Nechtějme spásu, ale Boha. Jedině on je spása.
Většina lidí chce život božský bez Boha.
Dobrá modlitba: Duchu svatý veď mě, božská sílo posiluj mě.
Náš mistr je opravdu naším mistrem jen tehdy, když plníme jeho učení a pouze v té míře, v jaké je plníme. Bez toho je každé vychloubání ega „můj mistr“, jen pyšné tlachání.
Cílem žákovství není zůstat věčně žákem, ale stát se mistrem.
Nejlepším vysvědčením pro mistra jsou žáci, kteří dosáhnou to, co on: stanou se sami mistry.
Láska a síla bez moudrosti nadělají víc škody než užitku.
Kdo správně miluje sebe, miluje v sobě Boha. Kdo sebe nenávidí, nenávidí i Boha.
Kdo chce mít vždy a za každou cenu pravdu, dělá ze sebe nepoučitelného hlupáka.