Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dojmy z návštěvy Ramanášramu

22. 2. 2010

Linda Kudrnová, Jiří Vacek

Dobrý den,

jmenuji se Linda Kudrnová a nikdy jsme se osobně nepotkali. Píši Vám vlastně jen proto, že jsem náhodou narazila na Vaši stránku Zprávy z Ramanášramu .

Jsem totiž zrovna na Arunachala, před Aschramem Ramana Mahárišiho.

Když jsme sem včera s manželem dorazili, byli jsme plni očekávaní. Hlavně díky tomu, co jsme slyšeli od našich přátel, kteří někdy něco od Ramana Mahárišiho četli či ve společném duchu meditovali.

My osobně s manželem nepraktikujeme nic. Jen to obrovské doporučení od našich přátel nás dostalo až sem k Arunachale. Že přeci nemůžeme letět do Indie a nenavštívit Arunachalu a Aschram.

Když jsme včera prvně vešli do chrámu, byli jsme velmi zaskočeni, jak to tam funguje a chodí.

Jen jsme se na sebe zmateně dívali a říkali si, že tohle přeci není ono.

Tady něco chybí, tak jsem sedla na net a začala hledat nějaké texty o Arunachale a Ramana Mahárišim. Přijeli jsme totiž naprosto jak nepopsané listy. Nic jsme o něm nevěděli.

A tehdy jsem narazila na Váš článek, který jsem zmiňovala na začátku tohoto emailu.

Naprosto přesně vystihuje místní situaci.

A tak jsem Vám to chtěla jen říct.

Přeji krásný den

Linda Kudrnová

 * * *

Co dodat?

Dnešní vedení Ramanášramu se rozhodlo upřednostňovat kult osobnosti Ramana Mahárišiho před praxí jeho učení, kterou je átmavičára.

To je škoda, protože sám Maháriši vždy zdůrazňoval, že není tělem ani osobností, ale beztvarým neomezeným vědomím Já jsem. Proto nás neučil uctívání své osoby, ale átmavičáru. Vedení ášramu dělá pravý opak toho, co jejich mistr učil.

I osoba mistra si bez pochyb zaslouží úctu a lásku. Tato úcta a láska by však měla být převážně zaměřena do našeho nitra a nikoliv pouze zevně. Jejím nejlepším i nejsprávnějším vyjádřením je vlastní poctivá praxe mistrova učení. To je také jedině pravé jeho žákovství i uctívání. Zevní klanění, jak sám často Ramana připomínal, jím není. (Jiří Vacek)