Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Probuzení ráno v 6 hodin bylo velmi neradostné. Staré, nemocné tělo se silně ozývalo.

Dopolední meditace proběhla normálně. Napsal jsem jednu kapitolu o splácení karmického dluhu dobročinností. Také jsem si musel vzít prášek proti bolesti.

Po obědě odpočívám na gauči. Asi v 13 hod. vědomí Já samovolně značně zesílilo a přineslo slastnou blaženost. Současně se samovolně řinuly inspirace, které jsem nakonec začal v leže zapisovat.

Byly to formulace proseb za vše potřebné, které je možné soustředěně vysílat jako myšlenkové proudy přinášející své naplnění. Za cokoliv prosíme v božím jméně, již dostáváme. Modleme se proto vytrvale, aby nás mohl Bůh neustále obdarovávat sám Sebou.

Je-li náš Bůh dobrý, dává nám dobré dary – sama na mnoho způsobů – jako štěstí, lásku, blaženost a další.

Je-li náš Bůh zlý, dává nám zlé dary – opak sama sebe, utrpení, nesvobodu, nevědomost.

Jakého Boha chceme, takového máme.

Prosit můžeme za cokoliv, ale aniž bychom se ztotožňovali s tělem a s výtvory mysli. Na prvém místě bychom měli prosit o samotného Boha, o návrat k němu.

Stálá modlitba mysli: „Děkujeme ti, Bože!“

Děkujeme ti, Bože, že jsme stále silní, zdraví a svěží.

Děkujeme ti, Bože, že nám stále pomáháš.

Děkujeme ti, Bože, že nás stále vedeš k sobě.

Děkujeme ti, Bože, že naše těla jsou stále zdravá, silná a svěží.

Děkujeme ti, Bože, za tvou lásku a péči.

Děkujeme ti, Bože, že nás stále uzdravuješ ve vědomí Já jsem.

Děkujeme ti, Bože, za tvou stálou pomoc a péči.

Děkujeme ti, Bože, že nás stále očišťuješ a chráníš.

Děkujeme ti, Bože, že dobře chodíme.

Děkujeme ti, Bože, že se s tebou stále víc a víc vědomě spojujeme.

Děkujeme ti, Bože, že stále bdíme ve tvém vědomí Já jsem.

Děkujeme ti, Bože, že stále silně bdíme ve společném vědomí Já jsem.

Děkujeme ti, Bože, že jsme stále svobodnější a svobodnější od všeho zlého a nebožského.

Děkujeme ti, Bože, že se s tebou stále víc a víc spojujeme a sjednocujeme.

Děkujeme ti, Bože, že nás stále vedeš přímou cestou k Tobě a k vysvobození.

Děkujeme ti, Bože, že ti stále víc a víc důvěřujeme a spoléháme na Tebe.

Děkujeme ti, Bože, za tvé štěstí a blaženost.

Děkujeme ti, Bože, že se stále víc a víc otevíráme působení tvé božské vůle a moudrosti.

Děkujeme ti, Bože, že již přijímáme, oč se modlíme.

Děkujeme ti, Bože, že jsme stále na tebe soustředěni.

Děkujeme ti, Bože, že se nám ve všem dobrém daří stále lépe a lépe.

Děkujeme ti, Bože, že si přejeme, co nám opravdu prospívá a nechceme nic, co nás od tebe odvádí a škodí nám, abychom tě dosáhli.

Děkujeme ti, Bože, že poznáváme, kdo jsi ty a kdo jsme my a v tomto poznání se sjednotíme tak, abychom byli s tebou Jedno.

Děkujeme ti, Bože, že máme tak velkou víru v tebe, jaká hory přenáší.

Děkujeme ti, Bože, že si vědomí Já jsem uvědomujeme i ve spánku.

Děkujeme ti, Bože, že ve vědomí Já jsem bdíme i když spíme.

Děkujeme ti, Bože, že si stále uvědomujeme vědomí Já jsem jako základ všeho stvořeného, který v sobě vše proniká i obsahuje.

Děkujeme ti, Bože, že nás stále poučuješ a vedeš přímo k sobě.

Děkujeme ti, Bože, že nás vysvobozuješ z moci nevědomosti, nesvobody a zla.

Děkujeme ti, Bože, že jsme stále jasné a silné vědomí Já jsem.

Děkujeme ti, Bože, že se stále uvědomujeme ve vědomí Já jsem v klidu i ve shonu světa.

V tomto duchu můžeme prosit za cokoliv, co se nám zdá potřebné, ale vždy s postojem: „Nikoliv má, ale tvá vůle se, Bože, děj“.

Můžeme se modlit i beze slov soustředěni plně na splnění našeho přání.

Ať se modlíme tak či onak, vždy s pevnou vírou, že budeme vyslyšeni a že se již naše přání naplňuje.

Tímto způsobem můžeme dosáhnout vše, oč žádáme, pokud vytvoříme dostatek energie a síly, které přání naplňují. Nenechme se ve své víře zviklat, když jsme vyslýchání až po časoprostorové prodlevě.

Pokud směřujeme k Bohu, velké přání musí směřovat k jeho dosažení. I dobrá přání, pokud nesměřují přímo k Bohu, nám mohou v jeho objevení bránit.

Dobré úmysly směřující do nebožského světa nás v něm mohou uvěznit a vést ke zrodům ve světě, kde nevládne Bůh. Proto je vhodné se k Bohu stále obracet o pomoc, ale spíše obecně než v určitých záležitostech a ponechávat na vůli boží, jak a jakým způsobem nám pomůže.

Některé pohádky jako o nespokojené rybářově ženě nebo o jitrnici přirostlé k nosu právě na toto nebezpečí poukazují. Je proto lépe prosit o nasycení než výhradně o jitrnice. Bůh ví lépe než my, co doopravdy nám prospěje a co nikoliv.

Nechtít proto od Boha nic, není také moudré. Prosme, ale dobře rozlišujme, co za modlitbu opravdu stojí a co nikoliv.