Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Naši mysl můžeme rozdělit na vědomou a nevědomou část. Pro tu se ujal název podvědomí.

Podvědomí je ta část naší mysli, jejíž obsah nám není běžně dostupný na rozdíl od mysli vědomé. Do podvědomí naše mysl doslova ukrývá takové city a myšlenky, které jsou pro nás nesnesitelné pro svůj obsah. Jejich uvědomování by znemožňovalo běžný život.

Obsah podvědomí tvoří zejména různé strachy, úzkost, traumata i společensky nepřijatelné sklony. To vše představuje silové, energetické výtvory mysli, které nás zatěžují a znemožňují slušný život. To vše se děje bez jejich uvědomování. Žijeme a jednáme pod jejich vlivem, aniž bychom si svou nesvobodu uvědomovali.

Je-li těchto sil v podvědomí mnoho, mluvíme o neurózách. Tvoří je jednotlivé tvořivé síly, které se nazývají neurotické trendy, sklony.

Neurózy a neurotické trendy znemožňují běžný život a to tím víc, čím větší sílu ve svém souhrnu představují.

Jsou také velkou překážkou na stezce, protože nepříznivě ovládají mysl hledajících a to někdy i těch nejpokročilejších. Jsou jimi ovládáni, aniž by si jejich vlivu a moci nad sebou byli vědomi. Právě pro toto své silové, ale neuvědomované působení jsou síly podvědomí ještě nebezpečnější než vědomá mysl.

Požadavek čistoty mysli se proto vztahuje i na celé podvědomí. Jeho vyčištění není vůbec jednoduché. Nejprve je nutné tyto nevědomé, ale naše síly vůbec odhalit, to jest uvědomit si je. Běžně se tak děje metodou volných asociací, pomocí některých psychedelik, hypnózou, holotropním dýcháním a podobně. Některé moje zkušenosti z této oblasti popisuji ve svých Pamětech, díl druhý.

Tyto metody a některé další umožňují uvědomění si obsahu podvědomí. To však zdaleka nestačí. I když si již tyto běžně nám nepřístupné síly uvědomujeme, jejich moc tím nad námi není oslabena. Víme o nich, ale přece nás ovládají, protože pouhým uvědoměním nejsou rozpuštěny.

Proto je třeba je vědomě rozpouštět stejně jako odstředivé síly vědomé mysli. Děje se tak jejich nezaujatým odžíváním, které pozorujeme z postoje „nejsem mysl“. Tím je rozpouštíme stejně jako běžně uvědomované výtvory mysli.

Mysl vědomá i nevědomá, obě jsou stejně naší myslí a proto obě mocně ovlivňují náš duševní život, ale nejen ten. Působí například i na naše uplatnění ve světě i na naše vztahy s bližními, zejména na partnerské soužití. Bez vyčištění podvědomí není proto spása možná, ale ani běžný život.

Pokud dosáhneme stupně světla nebo poznání Sebe, můžeme předpokládat, že jak světlo, tak moc vědomí Já jsem tyto odstředivé síly v nás rozpouštějí. Otázka je, pokud s nimi běžně nepracujeme, jak rychle a účinně působí – přesně řečeno, jak my sami jsme schopni s nimi na vyčištění podvědomí pracovat.

V mystice se traduje sestoupení Ježíše do pekel. Domnívám se, že se nejedná o nic jiného, než právě o otevření podvědomí, které svým obsahem je naším soukromým peklem.

To, co se nachází v podvědomí, jsou skutečné síly a je proto nutné s nimi i takto zacházet, to jest rozpouštět je v souladu s jejich zákonitostí. Rozhodně se nevyplatí je pouze potlačovat. I potlačené síly působí na nás dál a což je horší, aniž bychom si jejich vlivu až vlády nad námi byli vědomi.

Vyčištění podvědomí je důležitým krokem nejen k naší vnitřní svobodě, ale i ke konečnému vysvobození. Lze očekávat, že se tyto síly projevují právě v okamžicích odchodu z těla. Mohou proto svou mocí překazit naše osvobození a to i tehdy, máme-li poznání Sebe, ale není dostatečně upevněno.

Stručný přehled učení psychoanalýzy pro potřebu hledajících podávám ve své knize „Základy jógy a mystiky“ v kapitole „Přínos moderní psychologie pro duchovní stezku“. Prostudování této stati silně doporučuji jako pro stezku velmi užitečné.

O metodě volných asociací, která umožňuje vybavení obsahu podvědomí, píši v knize „O cestě k Bohu“, kapitola „Metoda volných asociací“.

Jak takové čištění podvědomí probíhá, líčím v mých pamětech „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“, 2. díl, kapitola „Cesty náhod“ a další.

Zajímavý průběh otevření podvědomí a současně rozpouštění traumatizujícího zážitku jsem prožil na jedné akci scientologů. Popisuji ji v pamětech „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“, kapitola „Scientologové“, díl čtvrtý.

Postup spočívá v tom, že ten, kdo léčí, vede pacienta neustále a opakovaně k plnému uvědomění traumatizující události a to tak, jako by právě teď v přítomnosti probíhala. Mohu potvrdit, že metoda je velmi účinná. Nejen vede k plnému uvědomění celé události, ale současně rozpouští i citovou zátěž, kterou způsobila. Bezprostřední účinek byl velmi poučný a současně i osvobozující.