Blíží se krize?
Jiří Vacek
Podle všech známek se blíží další světová hospodářská krize. Mohou se dít věci nevídané. Patrně se bude propouštět z práce, budou klesat mzdy, důchody a vše se bude zdražovat.
Tyto – zdůrazněme – karmické vlivy mohou dopadat i na mnohé hledající. Svým způsobem jsou i zkouškou naší opravdovosti, jestli pod tíhou okolností nevyměníme představu plné mísy čočky za prvorozenství z Ducha, jak nás varuje Starý zákon i sám Ježíš.
Často jsem ve svém okolí pozoroval, že když se hledající dostali do zevních obtíží, tak si řekli: „Nechám teď stezku být. Nejdříve vyřeším své zevní záležitosti a pak, až je vyřeším, tak se na stezku vrátím“.
Pokud vím, nevrátil se nikdo. Ego a svět jej pod touto záminkou zcela ovládly.
To je špatně, moc špatně a to nejhorší, co můžeme udělat z hlediska našeho trvale dobrého osudu.
Takový postoj je obrovskou a zlou nevědomostí a odhaluje jak naši neznalost zákonů světa, kterými se řídí, tak i naši duchovní nedostatečnost: dáváme přednost egu a jeho nebožskému světu před Bohem. Zevní zabezpečení si ceníme víc než Boha a jeho ochrany.
Zevní svět je projevem našeho přítomného vnitřního stavu a naší karmy, které se jako následky našich minulých činů právě k nám, kteří jsme je učinili, vrací zpět.
Měnit zevní osud zevními prostředky je jen tak účinné, jak nám zákonitost karmy dovolí. Tento způsob je také velmi namáhavý a stojí mnoho sil a času. Pokud tak činíme na úkor našeho vnitřního života, pak nespějeme ani k rozpouštění ega, tím méně k vysvobození.
Plně platí, že vnitřní ovládá zevní. Chceme-li měnit svůj svět, svůj osud v něm, nejjistější způsob, jak toho docílit, je změna našeho nitra, to jest stavu naší mysli a vědomí.
Čím víc se přiblížíme k Bohu, tím víc se vymaňujeme z moci karmy a podléháme milosti boží, která i mění náš zevní osud k lepšímu a chrání nás, abychom mohli pokračovat na stezce.
Tak Bůh odměňuje ty, kteří mu zůstali věrní i ve zlých časech. Je opravdu naším nejlepším přítelem. Pamatujme si to dobře.