Běda tomu, kdo znevažuje mistry
Jiří Vacek
Jinak láskyplný Ježíš hrozí velkými tresty těm, kteří jej znevažují před jeho maličkými. Dokonce říká, že jejich provinění je tak velké, že by bylo lépe, kdyby tito pomlouvači byli rychle utopeni, protože by se těchto provinění po své smrti nemohli dopouštět.
Když z evangelií promlouvá Ježíš, musíme vždy dobře rozlišovat, z jakého postoje mluví. Zda mluví osobně nebo jako mistr sděluje obecně platné pravdy nebo zda mluví řečí otevřenou nebo učí pomocí podobenství.
V případě znevažování mistrů nám Ježíš podává obecnou duchovní zákonitost, která se vztahuje na všechny mistry a to řečí přímou.
Je zřejmé, že v tomto případě se jedná o odrazování žáků a hlavně začátečníků od jejich mistrů. Jelikož se tohoto duchovního přečinu často dopouštějí velká duchovní ega, žáci, kteří jsou na stezce mnoho let, aniž by však dosáhli poznání, snadno začátečníky slabé ve víře odradí od jejich mistra a ti od něho odcházejí a ztrácejí tak možnost získat pomocí mistra poznání a v dalším i vysvobození.
To je z duchovního hlediska skutečně velký přečin, který žáka může na velmi dlouhou dobu zbavit možnosti dosažení podstatného pokroku na stezce. Proto Ježíš hrozí tak těžkými duchovními tresty těm, kteří takto hledající odvracejí od možnosti duchovního pokroku včetně spásy.
Sám jsem se za své praxe s těmito odsudky mistrů setkal. Jeden takový dlouhodobý hledající například neviděl v Jarkovi Kočím nic jiného než medium. V Ostravě byl Jarka kamarádem a ničím zvláštním pro mnoho hledajících. Někteří svůj omyl prohlédli pozdě, jiní vůbec ne, ale ve všech případech si tím vždy velmi ublížili. Dodnes děkuji Bohu, že jsem Jarku již při našem prvním setkání rozpoznal jako mistra a uvěřil mu, ač jsem byl před ním varován jako před mediem jedním praktikem jógy, který byl na stezce již desítky let.
S Mílou Tomášovou tomu bylo obdobně.
Lidé, kteří takové mistry, jako byl Jarka Kočí nebo Míla Tomášová pomlouvají a zneuznávají, skutečně páchají v duchovní ale i v zevní úrovni obrovské škody.
Jako vždy za těmito projevy zla není nic jiného, než odstředivé síly, které se snaží odvést hledající z cesty k Bohu a tak zeslabit mistrovu moc a udržet hledající v nevědomosti.
Jistě jsou i nepraví mistři, ale jejich posuzování by mělo být vyhrazeno těm, kteří skutečně vědí a nejsou zaslepeni svou duchovní pýchou a nepřátelstvím k pravdě. Jsou-li hledající skutečně opravdoví, sami prohlédnou a nepravého mistra opustí.
Zejména je nezbytné se vyvarovat kampaní proti skutečným mistrům, které tak rádi organizují nejrůznější zachránci světa, kteří neumí ani zachránit sebe.
Základem vztahu mistr-žák je vzájemná důvěra a ti, kdo ji narušují, zbavují tak žáka možnosti vedení mistrem, které je tolik potřebné. Každý „maličký“ má svých překážek na stezce víc než dost a „vševědoucí kritici“ jim jen další vytvářejí.
Proto by si měl každý velmi dobře rozmyslet, než začne mistry kritizovat. Dostává se tím na velmi tenký led, který se pod ním prolomí a jejich činnost rázně ukončí. Uškodí jen nesmírně sobě i druhým.