Jiří Vacek - duchovní učitel

Pavel Janda

Stodůlky, 07. 01. 2017, vnitřní pránajáma

Vedl: Pavel Janda

Dobré odpoledne, přátelé, všechny vás tady vítám na společné meditaci. Oceňuji, že jste přišli přes ten velký mráz, je vidět, že to se stezkou myslíte vážně.

Na úvod v sobě vzbudíme co největší odhodlání dvě hodiny skutečně intenzivně věnovat praxi tak, abychom z ní měli co největší užitek. Abychom nemeditovali jenom ty dvě hodiny, které tady budeme, ale abychom to, co dosáhneme, mohli přetáhnout i do následujících hodin dne a celého života. Možná že vás povzbudí i to, že na druhou hodinu přijde s námi meditovat s námi pan Vacek. A i teď je s námi na dálku, takže i na něj se můžeme naladit.

A teď se jako vždy před zahájením meditace ještě více uvnitřníme a naladíme na to, co nás přesahuje. Poprosíme božskou sílu, která je tady a teď vždy přítomná, o pomoc, vedení a ochranu při následujícím cvičení vnitřní pránajámy. Většina z vás jste už pokročilí, takže víte, co máte dělat, nebo co nás čeká.

Jenom pro stručné zopakování: podle toho, jak na tom každý je, prodýcháváme jednotlivé části našeho těla tak, jak si je budeme říkat, postupně buďto pránou, světlem, nebo přímo vědomím. Pokud se objeví nějaká odezva, třeba v podobě myšlenek nebo nějakých energetických záchvěvů, které jsou v těle pociťovány, na myšlenky nereagujeme, nerozvíjíme je, pokračujeme dál, uvolněné energie nejlépe vedeme do prostoru nad hlavou, kde se rozpustí ve světle.

Teď začneme tím, že si uvědomíme celý vnitřní prostor těla najednou, procítíme ho, protože ten vnitřní prostor těla je stejně takové pole vědomí jako to vše, co je obklopuje, je to jeden prostor, jedno vědomí. My cvičením vnitřní pránajámy a následně potom v té druhé hodině bychom měli dosáhnout prožitku rozšířeného stavu vědomí, to znamená, že se uvědomujeme nejenom v těle, ale stejně jako v těle i všude kolem. Takto to postupuje pozvolna, ale samozřejmě je možné uvědomit se i najednou v celém prostoru vědomí. Teď chvíli prociťujme co nejsilněji celý prostor uvnitř našeho těla.

Začneme s prodýcháváním. Jako první se budeme věnovat duchovnímu srdci, což je z hlediska těla a naší stezky nejdůležitější centrum, takže prodýcháme duchovní srdce. O duchovní srdce se můžeme opírat po celou dobu vnitřní pránajámy, to znamená, ať už prodýcháváme kterékoliv centrum, zároveň částí pozornosti můžeme spočívat v duchovním srdci.

Případně podobným centrem, které může takto sloužit, je centrum nad hlavou, takže teď prodýcháme centrum nad hlavou. Pokoušíme se dosáhnout co nejsilnějšího prožitku té prostorovosti a světelnosti centra nad hlavou. Nejenom tam dýcháme v nějakém určitém bodě, ale v celém poli tak, jak jsme schopni si je uvědomit a procítit se tam.

Výhodou vnitřní pránajámy je nespočet jejích variací, které každý může cvičit podle toho, jak mu zrovna vyhovuje. Důležité je prodýchat postupně celé tělo.

My nyní zvolíme klasickou formu, tu úplně nejzákladnější, kdy postupně od centra pod nohama prodýcháme celé tělo po částech až do prostoru nad hlavou.

Začínáme centrem pod nohama.

Prodýcháme nohy pod kotníky.

Kotníky.

Lýtka a holeně.

Kolena.

Stehna.

Prodýcháme celé nohy od chodidel po první čakru.

Prodýcháme první čakru. Nadechujeme z nekonečna a s výdechem jdeme páteří, sušumnou, nad hlavu. Prodýcháváme nejen tu oblast v těle, ale i její nejbližší okolí. Zároveň si můžeme uvědomit to, co jsem říkal už na začátku, že prostor uvnitř těla je stejný jako prostor okolo něj. Je to jedna z klasických technik átmavičáry, kterou bychom mohli najít i v Učebnici átmavičáry mezi všemi těmi ostatními technikami, ale právě při vnitřní pránajámě je možné to spojit a tak je to vlastně pránajáma spojená s átmavičárou. Prodýchávání můžeme spojit i s mantrou, pokud to někomu vyhovuje a je na to zvyklý.

Prodýcháme druhou čakru a její okolí.

Prodýcháme třetí čakru.

Prodýcháme oblast solaru.

Prodýcháme čtvrtou čakru a celou hruď.

Než postoupíme k páté čakře a krku, připomenu ještě dvě věci, které jsem neřekl na začátku. Vnitřní pránajámu cvičíme v postoji sebe si vědomého pozorovatele, to znamená, uvědomíme si, že jsme vědomím, které ten proces cvičení pozoruje. Jsme jeho svědkem a otevíráme se při něm působení síly, nijak ji neznásilňujeme, ale skutečně jenom pozorujeme to, co se odehrává a dáváme tomu volný průběh. Proto na začátku o pomoc prosíme a vlastně jsme svědkem toho procesu očisty, jejímž nositelem je sama božská síla.

Teď pátá čakra a krk.

Prodýcháme ruce od konečků prstů, přes dlaně až po ramena.

Prodýcháme celou dolní polovinu hlavy a pečetě nad horním rtem a pod dolním rtem.

Prodýcháme celou horní polovinu hlavy s šestou čakrou, brahmarandhrou, celý mozek.

Prodýcháme sedmou čakru a celou oblast vědomí nad hlavou.

Teď prodýcháme celou sušumnu, nadechujeme buď v první čakře, nebo až v prostoru pod nohama. S nádechem jdeme páteří, sušumnou, až nad hlavu a vydechujeme zpátky opačným směrem.

Teď budeme nadechovat z duchovního srdce. S nádechem půjdeme do centra nad hlavou a s výdechem opačným směrem zpátky.

Teď ta předchozí cvičení spojíme, takže nadechujeme v centru pod nohama, s nádechem jdeme sušumnou nad hlavu, s výdechem do duchovního srdce. A při tom druhém nádechu jdeme z duchovního srdce nad hlavu a s výdechem pod nohy.

A na závěr prodýcháme zase celý prostor vědomí těla najednou, nadechujeme z nekonečna do duchovního srdce, vydechujeme zpátky. Celý prostor těla si uvědomíme naráz, procítíme ho. A měli bychom cítit i ten rozdíl - tak jak jsme ho vnímali na začátku a nyní po cvičení vnitřní pránajámy. Správně bychom ho měli vnímat jako prosvětlenější, éteričtější, ty hranice těla nejsou tak pevné a vlastně prostor vědomí uvnitř těla a vně se začínají prolínat a vnímáme je jako jedno pole vědomí, neohraničené a nesvázané tělem.

Síla, kterou jsme na začátku prosili o pomoc a jejímuž působení jsme se otevírali, je skutečně živá síla, proto na závěr bychom měli poděkovat za pomoc, za práci, kterou vykonala. Na to bychom neměli nikdy zapomínat, protože nejčastější chyba při vnitřní pránajámě je její zcela mechanické provádění, pak ty účinky nejsou takové, jako když se nám na začátku skutečně podaří se na tu sílu naladit a nechat ji působit. Umění otevírat se jejímu působení je nesmírně důležité. Je potřeba se o ně snažit a nevynechávat ho.