Morávka 01/2009 - promluvy JV
Jiří Vacek
promluva 15.01. 2009
Naše tělo je tvořeno božskou tvořivou silou je její činností, výtvorem a současně naším nástrojem k pobytu v této úrovni, a proto si nezaslouží žádné hany. Pokud se někdy mluví o těle v negativním slova smyslu, tak je to základní nepochopení, protože na tělu samotném není nic špatného, špatní jsme my, kteří ho nesprávně a ke škodě své a druhých používáme.
To začíná tím, že se ztotožníme s tělem, přijmeme na sebe a za své omezení, které představuje, ale ta omezení bereme na sebe zase my, svou nevědomostí, to není jeho vlastní. Největší chyba spočívá v tom, že se s tělem tedy ztotožňujeme, považujeme jeho potřeby za své vlastní. To stejný omyl, jako kdyby řidič auta považoval servis auta za servis, který je pro něj samého. Navíc tím, že nevidíme božský původ těla, degradujeme, je na nástroj ega. Je to jako se vším: s egem všechno dostává negativní nádech, ne proto, že by to samo o sobě to, co ego používá, bylo špatné, ale že to ego tomu tu pokleslost dodává. Není proto správné tělo týrat ani mu bezhlavě sloužit, není správné ho nějak odsuzovat, ale naopak správné je, vrátit je Bohu jako mu máme vrátit všechno ostatní. To vrácení je vlastně transformace těla, které máme i zachyceno v evangeliích, je to vzkříšení Ježíšova těla. Máme to i v církevním roce který je jakýmsi symbolickým záznamem toho, co máme na stezce postupně dosahovat, jak stezka probíhá. Proto také máme svátek Božího těla.
Jednou z metod, jak tělo povznést zpátky k Bohu, vrátit ho Bohu, je vnitřní pránajáma, kterou děláme a proto to není žádná vedlejší nebo méně důležitá praxe, ale je stejně důležitá jako meditace a zapadá do celé stezky. Takže tělo na jedné straně máme moudře používat jako svůj nástroj, aniž bychom se s ním ztotožňovali, aniž bychom bezhlavě považovali jeho prospěch za svůj prospěch nebo za duchovní prospěch, ale na druhé straně ho nemáme týrat nebo znevažovat nebo dokonce nenávidět, ale máme ho správným způsobem milovat.
Takže teď si dáme vnitřní pránajámu zkráceně do tři čtvrtě na jedenáct a budeme tělo prodýchávat láskou, nikoliv láskou nevědomou, jako tělo prodýcháváme světlem a vědomím, budeme je prodýchávat láskou, protože láska je třetí princip Boží z trojice, Sat - Čit – Ánanda, Ánanda není nic jiného než láska. Není jiná blaženost než láska, myslím ta božská. Takže budeme prodýchávat tělo láskou.
Vezmeme prodýchávání zkráceně, vezmeme naráz celé nohy od centra pod nohama až do jedničky do vědomí a skutečně tělu posíláme lásku a plníme ho láskou, protože si to plně zaslouží. Chovejme se k tělu moudře, abychom ho na konci života nemuseli odprošovat, jako je odprošoval svatý František z Assisi, že mu neprávem ubližoval a neprávem je ponižoval. Na druhé straně samozřejmě to neznamená, že budeme vyznávat nějaký kult těla jako vyznávají třeba jogíny, kteří znají z jógy jedině asány a trošku pránajámy, a to je všecko.
Kdo chce, může samozřejmě cvičit ve stoje.
* * *
Tak nám setkání končí, co máte dělat, to víte. Ještě jednou bych znovu zdůraznil, že bohužel mnozí z nás pěstují ten nepěkný zvyk, že jak říká Ježíš „Vidí malé smítko v oku bližního a to obrovský břevno ve svém oku nevidí“. Takže kdykoli jste v pokušení ty druhé pomlouvat, odsuzovat, kritizovat, tak si vzpomeňte, že stokrát větší nedostatky máte vy sami a starejte se o své nedostatky a nestarejte se o nedostatky druhých, pokud vám zrovna nebrání třeba ve spaní a podobně.
Hledat nedostatky v druhých a nikoliv v sobě je velký nešvar. Tím oslabujete celé naše společenství a nejvíce škodíte sami sobě, tak už to jednou pochopte a také přestaňte pěstovat nesmyslné názory typu: „Já patřím k tomuhle a tam toho nechci a s ním nechci meditovat“ a podobně. Kdo něco takového dělá a hlásá, tak vůbec nepochopil, co je podstatou stezky a ani vlastně na stezce nemůže být, protože jinak by to nedělal. Přece bylo řečeno a stále platí: „Jeden mistr, vědomí Já jsem, budiž váš“. Kdo se s tím chová v rozporu, protiví se jedinému, pravému mistru.
Buďte vděčni všem, kteří vám nějakým způsobem umožňují meditovat, třeba jako Leošek nebo Pavel Dymanus nebo Peter Štuller a mnozí další. Což samozřejmě platí ještě ve větší míře o těch, kteří vám věnují svůj čas a meditují s vámi a pomáhají vám tak rozpouštět vaše duchovní nečistoty. Tím se vám obětují a pokládají za vás svůj duchovní život. O takové pomoci právě platí, jak říká Ježíš, že je láska nejvyšší. V tomto směru jsem z mnohými z vás velmi a velmi nespokojen, chováte se velmi ošklivě k nim a samozřejmě, že tím škodíte nejvíce sobě. Tak na shledanou.