Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

sobota 24. 4. - pátek 30. 4. 2010

V sobotu na Jiřího, 24. dubna, odjíždíme ráno na setkání v Harmonii. Nepříznivé vlivy nás donutily opustit Jedlové Kostolany a změnit místo soustředění: zima, špatné ubytování, nepříliš vstřícný personál.

Jedeme s Miluškou Fabií, Jirka s Evou svým vozem. Řídím až na hranici, pak přebírá řízení Pavel Dymanus. Přejedeme kouzelné partie Karpat kolem Baby a jsme na místě – 340 km z Lužin oproti 450 km do Kostolan.

Budova je obrovská, ale v dobrém stavu, všude teplo a čisto. Meditace se konají v stranou běžného provozu v naprosto klidné části. Strava je dobrá, personál velmi vstřícný, váží si zákazníků.

Bydlíme ve velkém rektorském apartmánu. Než dorazíme na meditaci, z meditace na jídlo a zpět do apartmánu, tak se docela projdeme. Zjišťujeme, že jsme si zcela odvykli chodit po schodech; bolí nás nohy.

Promluvy k meditacím

Slovensko, Modra, hotel Harmónia

Přepisy: Johanka Němejcová

Zahájení semináře 24. 4. 2010

Jiří Vacek

Kde je nějaký mikrofon, zas tady není? Já se snad budu muset uvítat sám.

Tak dobrý večer, tak to tu budu muset zahájit sám, když jsou tak nezdvořilí a nikdo mě neuvede. Musíme tady dodržovat určitou kázeň, je nás tady moc. Jedno pravidlo, které se nesmí porušovat je včasný příchod na meditace. Dneska ho někdo porušil. Když je meditace od půl osmé, tak každý tady už bude sedět za pět minut půl osmé, připravený k meditaci. Kdo ne, tak dostane silně vynadáno před celým „oddílem“. Takže pozor na to. Kdo nechcete, abych na vás byl nepříjemný, tak choďte včas. Jste tady kvůli tomu, abyste se produchovnili, nic jiného nemáte na práci, tak tady každý může být včas. To znamená - pět minut před zahájením.

Jinak ten čas tady koukejte využít k prohloubení, to znamená, že tady se nepěstují žádné společenské hry, nějaké šachy, karty, nějaké večírky po desáté hodině na pokoji, žádné drogy, žádná marihuana, alkohol, nic takového se tady netrpí.       

Už jsem ti Laco vynadal, že mě ani nepřivítáš. Tak jsem se musel přivítat sám.

Laco Hojnoš – Nie, nie, nie, nie, nie.

Laco Hojnoš – Chcel by som tu ná privítať pána Vacka, Jirku a Evičku a všecky co vedú meditácie.

Jiří Vacek opozdilci – Ty nevíš, že se má chodit pět minut před začátkem meditace?

Opozdilec – Vím, vím, bohužel já ...

Mistr Jiří Vacek – Žádné bohužel, tohle nebudu trpět!!! To říkám jasně!

Opozdilec – Polepšim se.

Mistr Jiří Vacek – To bych ti radil.

Laco Hojnoš – Takže sme šťastni, že tu na ste s nami, a že možeme stravit celý meditačný víkend, spoločný. A samozrejme všetkých co sem přišli, vítame a tešime sa, že sa tu budeme citit čo nejskvor len božsky.

Jiří Vacek –  nemám mikrofon.

Laco Hojnoš – Mikrofon je. Zoženem ho. Ráno už bude. Je to všetko pripravené, len ...

Jiří Vacek – To vidím, jak je to připravené.

Laco Hojnoš - Museli jsme se věnovat nově příchozím.(Laco mluvil česky :-) ) Už to bude lepšie.

Jiří Vacek - Zítra začne hned od rána obvyklý program, který se bude den za dnem opakovat, máte ho někde vyvěšený.

Laco Hojnoš – Až neskvor, ale bude vyvesený.

Jiří Vacek – Hlavně se budeme tedy věnovat átmavičáře, všechno děláme zásadně v pozorovateli. Ráno začínáme střídavou pranajámou, pak vnitřní pranajámou, pak meditací na pozorovatele, odpoledne si pouštíme nějaké cédéčko a tak to jde den za dnem. Také se chodí na procházku, nevím kam tady ještě budeme chodit, ale to Laco zařídí. Doufám, že ne jako dneska.

* * *

V 8 hodin večer.

My, s Miluškou se teď s vámi rozloučíme, pro dnešek, vy pokračujete do půl deváté dál. Na konci vám Jirka znovu zopakuje jak se tady máte chovat, abyste měli co největší prospěch z toho pobytu. Támhle ty dveře musí být na noc zavřené, aby tu ráno nebyla zima.

Dobrou noc.