Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek, Pavel Růžička

Vážený a milý pane Vacku, drahý mistře.

Dodatečně Vám srdečně děkuji za uplynulý seminář na Morávce...

Rád bych Vám sdělil jednu zkušenost odtamtud. Týká se prožívání tzv. „Já přechodového stavu“ při probouzení se ze spánku. Na Morávce byla tato zkušenost jaksi výraznější a delší. Vlivem Vaší přítomnosti se ten penzion stává ašramem.

 Asi třetí den pobytu mne ale spolu s meditací brzy ráno probudila ze spánku velmi intenzivní bolest kolem srdce. Současně pocit brnění a pálení v levé ruce a noze, procházelo to do dlaně a nártu a taky do levé poloviny mozku. Bolest byla silná a těžko se mi nadechovalo, zároveň jsem cítil srdeční aritmii, ale nějak mne to nelekalo, protože tu byla společně i zkušenost toho, že to nejsem já. Normálně by asi na sebe člověk zavolal záchranku. Bylo to neztotožnění se s tím, co mi pomohlo a bolest se rozptýlila. Byla to síla Já co působí při vynoření pozorovatele ze spánku, kdy je ještě tělo výrazným předmětem. S odstupem to cítím jako velmi očistný zážitek, už vzhledem k tomu, že se od Morávky do tohoto přechodového stavu probouzím skoro každé ráno, trvá to déle a je to taková příprava na rodící se den. Velmi Vám za toto prohloubení a za vše co pro nás děláte děkuju.

S úctou a láskou Pavel Růžička, 28. 10. 15

* * *

K popsané zkušenosti

Přechodový stav a jeho Já znám jak z Mahárišiovské literatury tak z vlastní zkušenosti. Co mě na něm u Pavla znepokojilo, jsou průvodní tělesné projevy. Běžně se označují jako příznaky mozkové příhody nebo infarktu.

To se někdy na stezce stává, že duchovní stavy provázejí tělesné projevy, které samy o sobě ukazují na nějakou nemoc těla. Při objektivním vyšetření se často ukáže, že nic takového jako tělesné postižení není přítomné.

Například vzestup hadí síly nad hlavu často provázejí nesnesitelné bolesti hlavy, které však nemají tělesný podklad. Někdy se objevují silné bolesti v oblasti tělesného srdce, ale vyšetření opět ukáže, že srdce je zdravé.

Ramanovi Mahárišimu se v jeho dospělosti zastavilo tělesné srdce a s tím se dostavily příslušné příznaky smrti. Po několika minutách však mu srdce začalo opět normálně pracovat a celá příhoda neponechala žádné následky.

V průběhu mystické smrti, kdy se rozpouští ego, žáci často mají tělesné pocity umírání, ale opět bez, jak se říká, objektivního nálezu. Za určitých okolností se vnitřní události mohou projevit i zevně na těle. Pravá stigmata, rány po ukřižování, jsou vnitřní, ale u některých mystiků se objeví i na těle jako skutečná krvavá poranění.

Něco podobného se stalo i mně, když hadí síla prorážela brahmarandrou nad hlavu. Udeřil jsem se do hlavy s takovou silou, že jsem si rozsekl v jejím místě na hlavě kůži a musel na šití v noci do rumburské nemocnice. K tomu se připojil otřes mozku.

O projevech, které popisuje Pavel ve spojení s přechodovým stavem, jsem ještě neslyšel. Z toho, co vím, je velmi těžké rozlišit v některých případech hledajících, co je skutečně vážná záležitost a vyžaduje lékařskou pomoc a co nikoliv. Obecná rada, zda vyhledat lékařský zásah nebo nikoliv, neexistuje. Nelze nikoho také obecně a předem odrazovat od vyhledání lékařské pomoci, když je na pochybnostech.

Abych získal více informací, po obdržení dopisu jsem Pavlovi zavolal. Své líčení doplnil tím, že uvedené bolesti již častěji prožíval dříve a celou levou část těla pociťuje jakoby byla v horším stavu. Když se plně uvědomil, popisované bolesti hned zmizely.

V takových případech se každý musí rozhodnout sám a převzít za sebe zodpovědnost, poradit se do nitra a zařídit se podle svého nejlepšího vědomí. To, že Pavel, jak vím, dobře přežívá, naznačuje, že o objektivní záležitost těla nešlo. On sám mluví „o přítomnosti bloků“, které pociťuje v těle.