Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

SMS 16.10.14

Dobré ráno, pane Vacku. Vaše knihy a články na webu jsou opravdu duchovní poklady. Pozorovatel je při čtení hned zřetelnější. Dnes jste mi ve snu povídal a blaženost se objeví, když si na sen o Vás vzpomenu.

Děkuji a hezký den Vám i paní Milušce.

Marcela Nejedlá

SMS 19.10.14

Děkuji za vědomí, kterým vědomě jste a probouzíte ho ve všech kolem sebe.

Sára H.

SMS 19.10.14

Milý pane Vacku, včera při veřejné meditaci ve Stodůlkách i večer v klubovně byly s vámi výborné meditace. Zevní osobnost zmizela ve vědomí. Už aby se ten Čapek ztratil navždy. Moc za tuto možnost, za Vás mistra, nauku, společné meditace děkuji! Zdravím Vás srdečně s paní Miluškou oba.

Martin Čapek

P.S. Samozřejmě, že na dobré meditaci odpoledne ve Stodůlkách i večer v klubovně se podílejí i naši blízcí – Jirka, Eva, Jindra, Zuzka, Vládík, i ti další, kteří to s námi “táhnou” již desítky let a velmi pokročili.

Není běžné, aby více než 100 meditujících  se sešlo a společně vytvořili tak mocné ticho a světlo.

Tato pomoc druhým však zdaleka není náhodná ani zadarmo. Je výsledkem mnohaleté práce všech našich mistrů i věrných meditujících.

Pokud jsou vidět takovéto výsledky, pak ani nelitujeme velké vyčerpání, které nám tato práce a námaha trvale přináší.

Bohužel, ne všichni si uvědomují, čeho jsou svědky a víc: účastni a jaká pomoc a příležitost se jim nabízí. Velmi si tím škodí duchovně a riskují, že jim toto vše bude pro jejich nezájem na velmi dlouhou dobu odepřeno. Duchovní zákony jsou neúprosné.

Kdo tím pohrdá, prozrazuje, že toho není hoden, a proto je zbytečné se pro něho namáhat a obětovat své síly a zdraví.

 
Hezký dopis

Autor následujícího dopisu mně na Morávce po Milušce vzkázal, jak moc se mu líbí naše nová knížka “Život v Duchu svatém”. Čte ji stále dokola a její čtení v něm vyvolává velkou blaženost.

Když jsem jej požádal, aby pro prospěch dalších přátel svou zkušenost sepsal, tak se skromností odmítal, že “neumí” psát. Není to pravda, jak ukazuje dopis, který mně na meditaci ve Stodůlkách předal s přáním, abych jej neotiskl. Psát umí. Nám však nezáleží na “umění”, ale na zkušenostech a povzbuzení, které takové dopisy přinášejí. Proto, ať se nikdo nebojí a píše. Pokud o to požádá, jméno nezveřejníme.

To by byla velká škoda, a proto jej pro povzbuzení všech zveřejňuji, ale bez jména.

Zcela záměrně tyto dopisy nijak neopravujeme ani neupravujeme, abychom nebyli v podezření, že je píšeme sami.

Vážený Mistře pane Vacku,

svoje poděkování za knížku jsem Vám vzkázal po paní Vackové, ostatní jsem považoval jen za dodatek, se kterým jsem Vás nechtěl zatěžovat.

Ale po příjezdu z Morávky se mně zdálo několik snů s Vámi, a tak Vám alespoň jeden chci popsat:

Byli jsme na výletě se skupinou Morávkářů, byl s námi i náš syn Martin a celá skupina šla cestou, na jejímž konci byla kaplička, v níž jsme byli shromážděni. Měli jsme tam někde přenocovat, ale pan Vacek řekl, že zde spát nebude a zavolal mobilem někomu, kdo ho vyzvedne tam, odkud jsme vycházeli na cestu.

Všichni se nějak vytratili, takže zpět jsme šli jen pan Vacek, naše vnučka Eliška a já. Cestou jsme přišli ke kapli, která byla celá z jednoho kamene, jemnozrnného pískovce, pěkně vytesaná. Seděli jsme na kamenných sedátkách ve tvaru hranolu, v čele byl pult s pípou, ale občerstvení se světské nepodávalo. Pan Vacek pravil, že zde je občerstvení duchovní. Zažil jsem tam moc krásnou chvíli. Potom jsme přicházeli už k silnici, ale byla tam hluboká strž, kde to klouzalo. Elišce jsem pomohl nahoru, ale panu Vackovi jsem se bál podat ruku k pomoci, ale on mi ruku podal sám a já jsem mu pomohl nahoru a bylo to nejhezčí podání ruky, co jsem zažil. Tolik sen.

Nyní studuji knížku od Vás “Život v Duchu svatém” a je to pro mne diamant, který je sice stále stejný v základu, ale jeho vybroušené plošky stále nově osvětlují naše téma. Čtu většinou ve vědomí a za vše moc děkuji.

S úctou…

A připojuje se i manželka.

SMS 20.10.2014

Dobrý den,

mnohokrát děkuji za celý "meditační víkend".

I když jsem v sobotu musel hlídat Terezku a mohl jít jen na hodinu během prodeje knih, samovolně se mi obrátil proud pozornosti do nitra a drželo mě to v pozorovateli. Když jsme potom během meditace byli na hřišti, tak jsem se bezusilovně uvědomoval jako vědomí, ve kterém se nachází tělo. Po nedělní meditaci v klubu jsem měl v noci prožitek toho, jak je nazírán svět z pohledu Boha.

Do duchovního deníku jsem si zapsal: "Z pohledu Boha je celé stvoření jen takovými hravými radostnými vlnkami na nekonečném oceánu Bytí. Nevím, zda je možné si tento pohled udržet při životě v hmotném těle a ve světě?".

Ještě jednou mnohokrát děkuji.

Pobývat v přítomnosti Mistra je ta největší milost, jaká nám může být na tomto světě poskytnuta.

Petr Kouba