Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek, Pavel Kubeš

Pavel Kubeš je v důchodu a nemaří čas. Věnuje se plně duchovní stezce, které podřizuje vše. Například se přestěhoval za Hynkem z Krnova do Olomouce, aby s ním a s Romanem mohl meditovat.

Proto má i pěkné výsledky, jak ukazují jeho dopisy. Zveřejňuji je proto, že obsahují cenné praktické zkušenosti, které mohou ve svůj prospěch využít i jiní a také je mohou i povzbudit.

Jeho případ je i potvrzením účinnosti naší stezky. Není samozřejmě zdaleka příkladem jediným.

Vážený pane Vacku,                                                                   

Tradiční srdečné pozdravení Vám a celé Vaší rodině.

Několik postřehů, na které v minulém dopisu nezbylo místo.

Studium nauky – snaha pochopit co je sdělováno, jaký výsledek to má přinést tj. co má být poznáno – prožito praxí nauky a přivolání vyšší moci Světla Vědomí ku pomoci. Dobrá rada Hynka, číst plynule sedmkrát za sebou se mi osvědčilo. V příhodný čas mi pak sama inteligence vytáhne a otevře potřebnou knížku objasňující můj problém na příslušné stránce! Toto je alespoň má zkušenost. Také to působí tak, že získám vhodnou knížku v pravý čas k dalšímu pokroku. Tak jsem třeba prováděl cvičení přemísťování a vědomé řízení pozornosti ze své vůle. U Vás získaná knížka K. Minaříka „Praxe přímé stezky 2“, na str. 336 mi osvětlilo hloubku tohoto cvičení! Díky za to, že nabízíte knihy i jiných autorů, zabývajících se skutečně praxí. Hodně mi také například pomohla Vámi vydaná knížka co učil pan J. Kočí. Pomocí ní jsem se na svět začal dívat Vědomím a nedovolil jsem svou vůlí, aby se mysl viděným zabývala. Tak jsem začal vidět co je a ne co by mělo být. Mimochodem, už ostraváci vydali „SVÉ“pojetí toho, co pan Kočí učil nebo zůstalo jen u slov?

Tahle snaha pochopit a praktikovat Ryzí nauku mne po několikaletém dennodenním úsilí dovedla doslova k poznání co je pozorování, co je rozlišování a CO JSEM JÁ – VE FUNKCI POZOROVATELE! Musím se vám přiznat, že jsem z opravdu jednoduchých dnes a denně běžně (bohužel nevědomě) používaných věcí dělal doslova vědu! Jestli chci něco poznat, tak se tím musím opravdu zabývat. Proto jsem se začal pozorovat, zkoušet Vámi nabídnuté návody v Královské józe a i když mé úsilí bylo mnohdy vlažné vlivem moci mysli a světa, Vaše a Hynkova pomoc dokázala vše překonat. Doslova jsem jednou „ uslyšel“ jak nám říkáte, že pořád něco pozorujem … Právě tato věta mne tenkrát doslova praštila! Pozorováním sebe jsem tak s Vaší pomocí odhalil svou schopnost VĚDOMĚ pozorovat a od všeho se rozlišovat. A zde pak je jen krok k tomu uplatnit při rozlišování znalost Ryzí nauky  co k čemu vede, jaké příčiny vyvolávám, JAK je mohu rozpouštět atd. Právě toto chybí Vaším odpůrcům. Nejsou schopni pochopit, jaké příčiny následků tvoří a chovají se tak, jako by tento život, který žijí, byl jediný a pak po smrti těla už nic není a neplatí! Přitom o karmě bylo toho tolik napsáno, že to nelze přehlédnout jako nějakou smyšlenku. Kdysi jsem v časopise Medium četl zážitek, který měl jeden meditující, který se v meditaci dostal k nějakému zamrzlému finskému jezeru. Ve sněhu a třeskutém mraze se tam zimou klepal Hitler, nemohl se ničím zahřát, ale ani zmrznout! Tak si prý prožíval utrpení vojáků v bitvě o Stalingrad, kteří tam umrzli. To jen tak na okraj, jaké chyby se dopouštíme, když nedokážeme vědomě pozorovat a rozlišovat.

V pránájámě získané Světlo mi „přineslo“ zkušenost, že JÁ Vědomí obrácené na sebe se opravdu dovede rozlišit od předmětů tohoto světa,  tak i od těla a schopnosti myslet! Přece tělo, mysl ani nic jiného, nemá pocit sebe! Ten jim propůjčuji já – Vědomí! JÁ VÍM, ŽE JSEM! A jak to vím, na to musí přijít opravdu každý sám. Když jsem si uvědomil třeba nohu podle Vaší praktické rady, tak jsem se tam uvědomil vlastně já! A tak se mohu uvědomit i ve slově, myšlence! Tohle jsem prožil doslova ve Vaší přítomnosti na jedné Morávce! Tohle myslím vyjadřuje věta: „JÁ JSEM VE VŠEM A VŠE JE VE MNĚ! Důležité je ovšem prožívat se jako TO – JÁ JSEM!

Opravdu hodně mi pomohlo, že jsem poslechl Vaší rady a začal také používat sankalpu k podpoře své duchovní praxe. Jsem vždy přítomné, vše oživující Ryzí Vědomí JÁ JSEM. R. Maháriši také radí, že udržet se soustředěný aniž zaměstnám mysl občasným JÁ – JÁ  je velice těžké. Ono se to soustředění podle mé zkušenosti po chvíli začne drobit „šťourajícími“ myšlenkami! Bezeslovné uvědomění JÁ – JÁ už dokáže udržet pozornost na mém soustředění! Tak se chvíle vědomého soustředění prodlužují do běžného dne. Také mi pomáhá Vaše praktická rada „vyslat“ Sílu Vědomí před sebe do celého dne i noci! Kdo to praktikuje, může přijít na toi, že když se zapomene „samo“ pak naskočí uvědomění a že jsem se zapomněl.

Pane Vacku, Vaše rady, nabádání MAJÍ smysl a MOC, opravdu MOC mi pomáhá, když se tzv. neustále opakujete NEPOUŠTĚJTE MEDITACI! Ono to nakonec každému, kdo usiluje o vysvobození dojde, jako to došlo mně! Děkuji Vám za Vaší nekonečnou trpělivost a pomoc.

Olomouc 28.2.2008

S úctou a láskou Pavel Kubeš