Vliv 2 maratonů
Jiří Vacek a hledající
Sobota 16.12. 2006
Dnes v sobotu jsou hned dva meditační maratony, jak Pavel Dymanus nazval celodenní meditace, které pořádá ve svém klubu na Letné. Jeden je v Olomouci pod vedením Hynka a Romana, druhý v Praze u Pavla v klubu. Vezou nás na něj Eva s Jirkou. Klub je plný, asi 70 účastníků; v Olomouci se sešlo 40 přátel. Vnitřní pránájámu netradičně místo Míly vede Jirka. Následné meditace se ujímám sám, ač její vedení často přenechávám druhým nebo prostě mlčím. Tentokrát jsem veden k tomu, abych mluvil. Samozřejmě k meditaci, která vede k Já jak přes pozorovatele tak vědomím vlastní, sebe si vědomé existence, který každý zakouší. Většinou, aniž by si toho byl vědom, že toto vědomí vlastní existence, které velmi nesprávně nazýváme pocitem, je naším pravým Já. Průběh meditace včetně promluvy k ní snímá Pavel Dymanus, jak je jeho zvykem, videokamerou. Promluvy přátelé přepisují a předávají mně.
Začínáme v 10 hodin, ve 12 je přestávka na oběd. Máme hovězí plátky s rýži. Pokračujeme ještě asi od 13 do 14 hod. Pak jedeme domů, protože jsem již hodně unaven a záda bolí. Chybí mi možnost se o přestávkách mezi meditacemi natáhnout a protáhnout, jakou mám na seminářích.
Přátelé pokračují v meditaci dál až do večera. Domů přicházejí, jak je po veřejných meditacích a seminářích běžné, SMS nejen od účastníků, ale i od přátel, kteří se nezúčastnili, ale sílu meditace zachytili na dálku.
Zde jsou.
SMS 16.12.06 14:03
Vědomí je vše, tělo je ve vědomí… konečně jsem pochopila… Ale práce bude ještě jak na kostele. Děkuji za vše. Mám vás oba moc ráda.
Hanka
SMS 16.12.06 19:16
Děkuji za společnou meditaci, kterou jsem cítil i při nákupu. Konečně po tolika dnech mi na chvíli zas bylo dobře. Světla skutečně není nikdy dost. Děkuju.
Martin (byl doma)
Takové a podobné SMS dostáváme téměř denně, někdy i několik naráz. Jsou velmi pěkné. Škoda, že vymazáním zmizí navždy. Stačíme opsat jen některé z nich.