SMS, 14. 5. 2012
Jiří Vacek
Drahý pane Vacku,
chtěl bych vám co nejvroucněji poděkovat za tvrdou školu. Neocházím od vás, ale jdu zúročit své zkušenosti, tak jako Martin Námešný. V lásce ...
Ramana Maháriši: „Átmavičára je přímá stezka od začátku do konce“. Někteří hledající jsou však chytřejší než Maháriši. Prostě jsou nepoučitelní.
Navíc základem dzoghčenu je právě átmavičára, ale k tomu je „přibaleno“ mnoho dalších praktik, které tu přímou stezku – átmavičáru poněkud zahalují. Přirozeně, neběží o osoby, ale o sklony směřující od Boha a podporující ego.
Autorovi SMS chybí pochopení některých základních pravd. Plete si osobu mistra s Mistrem, který je jen jeden. Nechápe podstatu praxe vedoucí k poznání sebe a myslí si, že nalezne něco lepšího.
Co by to asi mělo být? Nechápe, že se musí sám snažit ze všech sil, a že bez této snahy nikdo neuspěje. Zřejmě si myslí, že „tvrdou“ školu vymění za „měkkou“, kde nebude nic dělat a dostane vše zadarmo.
Za takovou nechápavostí je vždy nedostatečná očista, která zahaluje rozum a nedovoluje mu vidět stezku takovou, jaká je.
Odchod takového stoupence – o žákovi lze těžko mluvit, není pro mistra ztráta, ale velká úleva od zátěže, kterou pro nedostatečnou očistu představuje. Nemusí tolik „táhnout“.
Takové hledání stále něčeho lepšího a měnění cest a mistrů, přirovnává Rámakrišna k rolníkovi, který hledá vodu. Kope studnu na jednom místě, kde když hned voda neteče, začne kopat jinde. Ani zde dlouho kopat nevydrží a opět kope jinde.
Výsledkem je rozkopaná zahrada, ale voda stále nikde. Právě proto Maháriši říká, že ti, co uspěli, dluží za to své vytrvalosti. Přechod ze základní stezky na vyšší, přímou, je samozřejmě něco jiného. I na nejvyšší stezce platí, že uplatňujeme dál to, co jsme se naučili na stezce základní.
Co onen hledající opouští, je dobře zřejmé na následující SMS.
SMS, 14. 5. 2012
Dobrý večer, pane Vacku.
Při dnešní meditaci u vás jsem prožíval hluboký stav jednoty, kterou popisujete jako „Já jsem toto vše v tom, všem i nad tím vším“.
Vzpomněl jsem si, že jsem ho již dříve několikrát krátce prožíval naposled snad u Lasany, ale nevěděl jsem, jak jsem k němu přišel, a proto byl můj prožitek nejistý a slabý a brzy jsem jej ztratil. S vámi a s vaším jasným metodickým vedením se každý stav vědomí Já jsem drží a udržuje nejlépe, protože vím, co žiji, a proč to prožívám, i jak jsem se k tomu dostal. Stále mnohokrát děkuji.
Renda