Prvá odezva na novou knihu "Přehled stezky"
Jiří Vacek, Zdeněk
V pátek 13. listopadu jsme rozesílali poštou novinku „Přehled stezky“ .
V pondělí přichází prvá odezva.
SMS, Po 16.11.09, 15 h.
Drahý mistře,
Jen jsem se začetl do nové knihy teď na 24 straně, už cítím tu sílu, která z ní sálá. Je zajímavé, jak se opakujete se Swamim ze Střílek. Teď v sobotu říkal, že máme meditovat 2 hodiny denně a meditovat při všem, až jsem si myslel, že nevěřím, co slyším, po tom všem, co jsem o něm slyšel. Akorát oni nepoužívají „átmavičáru“, ale české „sebedotazování“ a co jsem poslouchal CD, tak jinými slovy říká totéž. Jen to tam najít a na to je potřeba mít mistra blíž u sebe. Děkuji vám z celého srdce. V lásce váš oddaný Zd.
V zápětí přichází od Zdeňka další SMS.
Jen mám trochu jiný pohled na krija. Po asi roční praxi bych řekl, že je to právě ta očista a pokud se vyskytnou a bráníme se jim, tak je to o to více bolestivé. Samozřejmě, že při společné meditaci jsem je ovládal, a proto, jak jsem teď zjistil, to tak někdy bolelo. Nejlepší je se plně odevzdat a uvědomovat si, že nejsem nic z toho, co se děje. To pak někdy nestačím chápat, co námi probíhá a mění se ve světlo, ale máte pravdu, musíme to vnímat v lásce.
Váš oddaný žák Zd.
* * *
Co k tomu říci? Zdeněk navštívil v sobotu ášram ve Střílkách, kde byl právě Swami přítomný. Ani v jeho přítomnosti se žádná meditace natož átmavičára necvičila. Jen setkání s mistrem a povídání. Osobně neříkám a nepíši nic jiného od šedesátých let minulého století – tudíž téměř padesát let nic jiného: provádějte sebedotazování v klidu nejméně 2 hodiny denně a snažte se v ní pokračovat i po celý den v činnostech.
O átmavičáře v jeho knihách toho mnoho nenalezneme. Rozhodně není jeho ústředním učením.
A přece stále slyším od některých jeho stoupenců pohrdavá slova na naši adresu ač základem naší praxe je právě sebedotazování. Knihkupectví ve Střílkách nám dokonce vrátilo naše knihy, ve kterých takřka výhradně učím átmavičáru, jen pro zmínku o tom, že Ramana Maháriši přiznává: „I ten, kdo jí maso, může realizovat Já“. Mým základním nedostatkem je, že nejsem Ind a nenosím oranžové roucho.
Takoví fanatičtí vyznávači škodí druhým a hlavně sobě. Nelze je z jejich omylu, že oni jsou ti jediní praví a správní, a ti druzí horší nebo dokonce nevědomí, vyvést. Svému mistrovi svou omezeností a povýšenou nesnášenlivostí čest rozhodně nedělají.
Jinak Zdeňkova účast na Swamiho setkání vyvrací častou lež tomášovců, že moji přátelé nesmí navštěvovat podniky jiných mistrů.
Rozdávání zasvěcení každému bez rozdílu, kdo je může zaplatit za dolary, rozhodně neschvaluji. To jsme kromě jiného opět u té cizokrajnosti a oranžových hábitů. Spočívá snad v nich nějaká duchovnost?
Mnozí si myslí, že zřejmě ano, ale již Ježíš zjistil, že doma nemůže nikdo být prorokem.
Je smutné, že někteří Swamiho žáci, když chtějí opravdu meditovat, musí jezdit na naše meditace a semináře. Ve Střílkách pro delší meditace není čas ani místo. O átmavičáře tam pak nepadne ani slovo, ač je cestou nejpřímější a sám mistr ji učí.