Jiří Vacek - duchovní učitel

Zuzana Koubová, Sára Hromádková, Petr Kouba, Pavel Kubeš

SMS 13. 8. 2011

Dobrý deň!

Na Hostýne, keď ste viedol meditaci a vysvetľoval nám, ako máme bdieť, vedome riadiť pozornosť a nie sa nevedome nechávať pohlcovať svetom atď, skrátka robiť átmavičáru a nie lokavičáru, a že iba toto je cesta k vyslobodeniu od začiatku až do konca, tak mi bolo počas toho ukázané, že to je naozaj tak až do konca, že inak sa to nedá, a že to je bez akýchkoľvek pochybností a na sto percent. Aj tá posledná meditácia bola zase najlepšia, tam sa vždy naučím niečo pre mňa dǒležité. Ďakujem! Zuzana

Poďakovanie 31. 8. 2011

Chcela som sa Vám poďakovať a napísať Vám, ako výborne spolupracujú Vaše knihy a články so spoločnými meditáciami,či už verejnými,na seminároch,alebo u Vás doma.

Po dlhšej miminkovskej pauze sme sa dostali hneď na tri semináre po sebe. Zhruba v rovnakom období vyšli aj Vaše dve najnovšie diela: kniha“Vysvobození” a skriptá “Pozorování a soustředení na pozorovatele.”

O knihe Vysvobození som Vám už viac krát písala, čo všetko som si vďaka nej uvedomila.

Čo ma asi najviac prekvapilo, bolo, že na jednej meditácii v Stodůlkach som bola intuitívne vedená celou jednou kapitolou z tejto knihy a to presne krok za krokom, ako to tam popisujete a to ešte skor, ako som ju vobec čítala. (Bola to kapitola na str.270- Rozpouštění neprojevených vásan neboli samskár). To bol pre mňa dokaz, že píšete úplne presne to isté, ako to vnútorne vedie aj mňa, čiže to aj musí byť z toho istého zdroja. Následne nato som tam našla ďalšiu vec,a to kapitolu na str..267 -”Nejúčinnejší princip rozpouštění vásan včetně neprojevených”. Presne k tomuto sposobu som dospela aj ja už pred dlhším časom (na Morávke),a mám aj vyskúšané, že toto je naozaj najúčinnejšie. Zobrala som si knihu Vysvobozeni aj na túto poslednú Morávku, a opäť to fungovalo úplne bezchybne. Každú kapitolu, čo som tam prečítala, som priamo vo vedomí hneď uvádzala do praxe, a išlo to samé a ľahko, navyše s oveľa hlbším pochopením. Vo všetkom som musela po preskúmaní vo vedomí len uznať, že máte proste pravdu, a že presne tak to je a žasnúť nad tým,ako to jasne a zrozumiteľne a pritom úplne vyčerpávajúco viete napísať. Skrátka mám potom vždy jasno bez ďalších otázok. Veľa tých vecí opakujete toľko krát, že to už znie ako frázy, a nevenuje sa tomu bohužiaľ taká pozornosť, ako by sa mala. Napr.,že ego je najväčšou prekážkou vysvobození. Píšete na str.277: ”Jelikož je ego odpadlé od Boha, je samo o sobě, i kdyby nemělo jedinou vásanu nepřekonatelnou príčinou dalšího zrodu v nebožském světe. “ Z toho jasne vyplýva, že pokiaľ je tu ego, tak sa každý može snažiť koľko chce, a nikam sa nedostane, kým sa ho proste nezbaví.

Ďalej na strane 282 - ”Odpouštění a vysvobození” je veľmi poučná kapitola,kde je jasne vysvetlené, že odpúšťanie druhým nie je nejaká naša cnosť, ale holá nevyhnutnosť,ak sa chceme vyslobodiť a ak chceme, aby aj Boh odpustil nám. Ďalej napr,kapitola “O nedostatku lásky” na str.250, kde sa píše, že Boh je láska, a že máme milovať lásku pre lásku samu, a že keď milujeme lásku, milujeme Boha. Toto je pri uplatňovaní na samotný cit lásky, na Boha, aj na blížnych a nepriateľov veľmi, veľmi oslobodzujúce. O tomto poslednom podrobne píšete zas v kapitole “Jak správne milovat své bližní”, kde je jasne vysvetlené, že aby sme mohli správne milovať svojich blížnych pre Boha v nich, musíme si ho najprv uvedomiť v sebe...A že ked si ho potom takto isto uvedomujeme aj v druhých, a milujeme ho v nich, a nie ich egá a zlo, tak to je tiež veľmi oslobodzujúce a je to podľa mňa aj najúčinnejší sposob, ako rušiť karmické vzťahové väzby s druhými. Funguje to výborne.

Kapitola na str.134 “Stavy vědomí a vazba vědomí na tělo” je veľmi doležitá pre prax z hľadiska správneho postoja k prejavu, svetu a telu v súvislosti s mocou pozornosti vedomia, čo nám opäť ukazuje cestu, ako ich moc nad nami zoslabovať odnímaním pozornosti vedomia a jej privracaním na samo vedomie, čo nás opäť oslobodzuje.

Takto by som mohla pokračovať a vymenovala by som ich postupne všetky. Kapitoly o svetle,o spredmetňovaní prejavu ako celku, o absolútnom pozorovateľovi, to všetko sú pre mňa tak nedoceniteľné veci, že si ani neviem predstaviť, že by som bola bez nich a z celého srdca Vám za ne ďakujem. Na záver z tejto knihy snáď to, čo oslobodzuje najviac. Píšete, že nemáme chcieť vysvobození, chtějme Boha a to na prvom mieste a máme ho celou svou bytostí milovať a odmenou nám potom bude On sám, čo je jedině pravá spása.

Po Morávke sme boli na Hostýne, kde ste viedol meditáciu na pozorovateľa, a jej prepis je práve v tých Vašich nových skriptách “O pozorování a soustředení na pozorovatele”. Pri nej som si tak jasne ako snáď ešte nikdy uvedomovala tým, že som sa nechala Vami viesť a hneď to vo vedomí všetko robila tak, ako ste hovoril, že máte opäť pravdu, ale bola to neprestrelná istota na sto percent hneď priamo žitá vo vedomí. Čo bolo ale najdoležitejšie pre mňa bolo to, že som si uvedomovala s plnou silou, že naozaj átmavičára je stezka od začátku až do konce, a kto nedělá átmavičáru, dělá lokavičáru. Opäť to už znie ako fráza, ale podstatné bolo to, že stačí toto robiťod začiatku a dovedie nás to až do úplného konca,ktorým je vyslobodenie a platí to doslova. A to, že kto ju práve teraz nerobí, robí lokavičáru, to zas bolo jasne uvedomované, akú moc má moc pozornosti vedomia, že vlastne všetku, a kam ju namierime, tak podľa toho sa buď oslobodzujeme, ak na samotné vedomie, alebo ak naopak do sveta, tela a mysli, tak sa zneslobodzujeme. A že tú samotnú prácu za nás nemože nik iný urobiť, len my sami a nemá vobec význam sa na niečo alebo niekoho iného vyhovárať. A ešte, že sa treba na vedomie sústreďovať “s veškerou silou”, lebo práve toto vedomie posiluje a pozvedáva ho z nevedomosti do plného sebevedomia, čo je tiez pravda, a funguje to u mňa presne takto.

Na toto nadväzuje aj posledná kapitola o moci vedomia, ktorá je pre mňa tak isto nedoceniteľná a ktorá celé skripta o pozorovaní pozorovateľa uzatvára tým najdoležitejším a nevynechateľným zároveň . Je podaná takým sposobom, že sa podľa toho dá veľmi ľahko a jasne vyskúšať, čo to presne moc pozornosti vedomia je, ako sa s ňou pracuje v praxi, a ako ju správne smerovať, uplatňovať a zakoušet vo svete. Že priame vedomé smerovanie samotnej moci pozornosti vedomia k našej spáse je najúčinnejším sposobom, ako dosiahnuť vyslobodenie, ako aj pravá odovzdanosť, a že spočívanie v statickom neprejavenom vedomí Ja som, a ponechávanie prejavu jeho osudu nestačí. Je to veľmi doležité a dávate nám tu do pozornosti najúčinnejší nástroj, ako sa priamo každým okamžikom vyslobodzovať.

Ešte mám jednu skúsenosť z Modry. Keď som meditovala vedľa Vás, mala som možnosť Vás a Vaše posobenie vnútorne vidieť, ako sa hovorí “v plnej paráde”, oveľa hlbšie a intenzívnejšie, ako inokedy. Bola to taká ohromná dokonalosť a presnosť, láska takej sily a príťažlivosti, že je nemožné sa jej ubrániť. Je to tak neporovnateľné s čímkoľvek ľudským, že sa to porovnávať ani vobec nedá. Skrátka skrz Vás priamo posobí samotný Boh, ktorému sa Vy dokážete takto otvárať a zjednocovať sa s ním a nebránite mu skrz Vás posobiť. Slová mi na ten opis nejak nestačia. Bola som premožená tou ohromnou láskou a nekonečnou milosťou, a zároveň som sa hanbila, že to vieme tak strašne mizivo oceniť, a už vobec nechápem, ako sme si toto mohli vobec zaslúžiť. Bolo to tak silné, až som sa zľakla, že ma ten moj cit lásky, ktorý to vyvolalo úplne ovládne. Následne mi bolo ukázané, že aj lásku k Bohu treba vedome riadiť a smerovať ju vždy k Bohu a nie k osobám, lebo city bývajú zradné a namiesto k Bohu nás aj neriadená láska može doviesť do ďalšieho utrpenia a zapletania sa do samsáry. A dnes som ako “náhodou” čítala na webe Váš najnovší článok o citoch, kde ste presne o tomto písal, čo mi to len potvrdzuje.

Spomínam si na moje prvé stretnutie s Vami, ako som sa nejak podivne bez mojho úsilia dostala na jednu z prvých meditácií s Vami u nás, kde som bola posadená rovno oproti Vám, a nevedela som o tom vobec nič. Hneď po prvej meditácii som si sama na sebe odskúšala, že na Vás niečo bude. A po prečítaní prvých pár strán Vašej knihy som zistila, že toto je konečne prvá a zrozumiteľná pravda za celý život, ktorú som dovtedy čítala. Skúmala som každú vetu, či to naozaj pravda je a skúmam to doteraz. A musim povedať, že som odvtedy až doteraz nenašla nič, čo by sa mi nepotvrdilo na vlastnej koži, že to je naozaj tak. Ani som nikdy nedošla do stavu, kedy by som niečo musela hľadať niekde inde, lebo všetko, čo som kedy potrebovala som našla u Vás. A musím aj povedať, že lepšieho Majstra, ako ste Vy si ani neviem predstaviť a som Vám nesmierne vďačná za každé slovo, ktoré ste kedy napísal a ešte dúfam napíšete, a za každú minútu meditácie s Vami. A aj za Vašu obetavosť a nekonečnú trpezlivosť, ktorú s nami pri našej nedokonalosti a slabosti aj napriek vysokému veku Vášho tela a ťažkostiam najroznejšieho druhu stále ešte máte. Nie je v mojej moci Vám to všetko akokoľvek splatiť, aj keby som chcela, toľko som toho od Vás dostala a stále dostávam, tak sa aspoň modlim k Bohu, nech Vám to za nás všetkých oplatí On. Ďakujem za všetko a hlavne zato, že vobec ste!

Zuzana Koubová

Sen 27. 8. 2011

Poslal ste ku nám s Petrom domov obrovskú cisternu plnú vína, takú ako bývajú na vlakoch tie veľké valcové, a zabrala nám celú obývačku. Bola sklenená, priehľadná s čistým svetlým priezračným vínom. K tomu ste nám poslal aj nejaký malý prístroj, ktorý mal udržiavať správne podmienky, aby to víno dozrelo. Odkázal ste nám, že to už o pár dní bude hotové, dozrie to samé aj bez Vás, a že sa na tom nemá čo pokaziť, že to už preto nemusíte Vy doma strážiť, ale može to byť u nás.

Zuzana

Duchovní skripta “Pozorování a soustředění na pozorovatele”

Nejnovější duchovní skripta “Pozorování a soustředění na pozorovatele” jsou dalším z klenotů Vaší duchovní pokladnice, za který jsem Vám nesmírně vděčný.

Zařadily se po bok mých nejoblíbenějších knih, jakými jsou Učebnice átmavičáry, Rozhovory s Ramanou Maharišim, Uzel vědomí, Život Božský, Džnána jóga, Vysvobození...

Podle kapitoly “Nácvik uvědomění si pozorovatele neboli svědka” musí realizovat snad každý, pokud opravdu ve vědomí ihned zkusí, co je zde vysvětlováno.

Způsob jakým jste v této kapitole zdůraznil, že při uvědomovaní si předmětu je možné ještě ve vědomí rozlišit proces pozorovaní a na základě toho si uvědomit pozorující vědomí, bez kterého by předmět ani proces uvědomování nemohly existovat, protože by nebyly uvědomovány, je doslova geniální.

Pokud si každý sám na sobě vnitřním hmatem pozornosti vědomí tyto prvky procesu uvědomování osahá a ve vědomí rozliší, zůstane mu čisté vědomí vypreparované z procesu uvědomování s mikroskopickou přesností.

Působí to na mě stejně převratným dojmem, jako dle mého názoru nedoceněný objev z CD č.6, kde jsou jmenovány části těla a tím jsou uvědomovány.

Tímto postupem si každý sám na sobě může vyzkoušet, co to znamená řídit pozornost vědomí. Vždyť je to přeci, domyšleno do důsledků, tak zásadní - pokud řeknu ruce, obrátím k nim pozornost a začnu si je uvědomovat. Tím já vědomí řídím pozornost sebe - vědomí. Mohu si také vyzkoušet, jak dlouho dokážu řídit pozornost vědomí k rukám, než pozornost pohltí např. nějaká myšlenka.

Mohu také vzít do vědomí celé tělo, tím zase zjistím, že to již vyžaduje více usilí, více energie - držet celé tělo ve vědomí. I zde mohu sledovat jak dlouho jsem schopen tělo ve vědomí držet, než je pozornost pohlcena něčím jiným.

K tomuto objevu řízení pozornosti vědomí k věcem uvědomovaným přidejme ještě objev cíleného uvědomování si procesu pozorovaní, což na první pohled může znít otřepaně, ale je to takový další krůček k obrácení pozornosti na sebe, které bez těchto mezikroků není vůbec snadné.

Nyní si tedy uvědomujeme, že řídíme pozornost vědomí, uvědomujeme si proces pozorovaní i pozorovaný předmět. Všechny tyto prvky procesu pozorování si musíme ve vědomí jasně a bděle uvědomovat - rozlišovat a nyní již zbývá opravdu jen uvědomění, že abychom si toto vše mohli uvědomovat, musíme zde být MY VĚDOMÍ.

TADY A TEĎ!!!

Poznatky z dalších kapitol jsou také, jak to jen říci, přímo vedoucí k uvědomění. Např. to, že při správném cvičení začne pozorující vědomí vystupovat do popředí, a že máme ve vědomí zachytit, že pozorující vědomí je odlišné od všeho pozorovaného. Tento poznatek je zvláště užitečný při pozorování těla. Je skutečně osvobozující se na tuto rozlišenost pozorujícího vědomí od těla zameřit, ve vědomí ji realizovat a prožívat tělo od nás pozorujícího vědomí rozlišené.

Takto by se dalo pokračovat dále např. o tom, že si máme dát pozor na to, že ze starého zlozvyku o sobě neustále myslíme jako o těle. Navíc nás v tom i buddhistické nauky utvrzují, když učí v duchu: "když jíš, tak jez" atd.

Tento poznatek o tom, že o sobě neustalé myslíme jako o těle, což paradoxně muže platit i když se uvědomujeme jako vědomí a že je nutno změnit způsob myšlení na myšlení z pozicie naší totožnosti s vědomím je další z takových objevů Vaší nauky, který jsem nikde jinde nenašel. Jak přínosné je zkusit pozorovat třeba jen půl hodiny svou mysl, ale ne jen z pozice rozlišovaní se od duševních výtvorů.

Je nutno k tomu ještě přidat rozlišování zda myšlenky pramení z naší totožnosti s tělem a s myslí nebo z totožnosti s nehmotným duchem. Po tomto pokusu zjistíme kolik duševních výtvorů pramenících z naší totožnosti s egem nám sráží naše uvědomování se ve vědomí.

Je to zkrátka jeden duchovní poklad za druhým, za které Vám nesmírně děkuji.

Takto čistě a precizně podaná nauka nemá ve světě obdoby a všichni kdo k ní získali přístup by si to měli se vší vážností uvědomit a opravdu si ji považovat, jakožto pokladu nejcennějšího.

Stejně nebo ještě více Vás - Mistra který pro nás tuto nauku doslova vydřel.

Za těch 14 let, co jsem na stezce jsem přečetl stovky knih, prošel buddhistickými centry, jogovými ashramy, prodělal šaktipaty božských matek, byl zasvěcen do tajných nauk Dzogchenu, osobně se setkal s desítkami mistrů všech možných tradic, škol a náboženství, absolvoval holotropní dýchání a Bůh ví co ještě, ale celé bych to bez váhání vyměnil za tyto jedny duchovní skripta.

Děkuji, děkuji, děkuji.

Petr Kouba

***

Drahý Mistře,

moc Vás i Milušku zdravím. Konečně mám chvilku, kdy mohu usednout ke psaní a dát tak vše na papír. Od narození Marušky se nám s Honzou změnil život z poklidně plynoucích dní věnovaných stezce, Bohu na závod s časem, kdy si vážíme každého volného okamžiku, který můžeme věnovat formálně Sobě. Snažíme se samozřejmě i při vytrvalém běhání za Mařenkou, čištění pokakaného koberce či vracení věcí zpět do regálu, které z hlasitým hulákáním přes celé Tesco hází na zem J. Je to výborná škola, kterou jen tak něco nenahradí. Jsem za ni moc vděčná. Když máte mladé a zdravé tělo, žádné velké závazky, materiální zajištění, dobrou karmu v zevním světě a hlavně navíc i duchovní žně, vše se zdá být tak snadné. To je velmi zrádné. Bez určitých životních zkušeností zdá se (tím nechci říci, že já mám kdoví jaké) to prostě nejde.

Jak mi jednou řekl Hynek, pak se teprve ukáže co je v kom, když dojde na lámání chleba. Jestli to člověk se stezkou myslí vážně. Z vlastní zkušenosti vím, že je snadné za těchto výše uvedených životních podmínek zpyšnět a chovat se neempaticky, bez vciťování se do situací, potíží a úrovně druhých. Za to Vám i Hynkovi, který je se mnou díky Bohu v blízkém kontaktu a učí mne svým příkladem, nesmírně děkuji, neboť i když to tak možná některým lidem nepřipadá, jste těmi, jež dokáží opravdově soucítit. To, že se Vaše – mistrovské počínání někdy jeví jako tvrdé či bez lásky je velkým klamem, který ego bohužel jen těžko prohlédá. Jste odhaleným obrazem božím a jednáte jako nástroj v Jeho rukách. Mračíte se, odtahujete, usmíváte dle stavu nitra hledajícího a je úžasné to pozorovat. Když mám těžkosti, víte to. Když začnu více usilovat, vidíte to a vždy mne ještě podpoříte. Dostat život, ve kterém můžeme skrze mistrovskou osobnost přímo komunikovat s Bohem, je něco nepochopitelného. Bůh se nám zde ze své lásky manifestuje a usmívá se na nás nebo mračí jako náš milující otec či matka. Nechci se upínat na osobu, ale nelze přehlédnout milost, které se nám všem hledajícím celá desetiletí takto naskýtá. Kolik jen plodů díky Vaší touze po Bohu a dosažení jednoty s Ním se nám takto dostalo a dostává. Celé roky kráčíte jako voják věrně za svým cílem. Přes všemožné překážky u kterých se ostatní zastavují.

Mockrát Vám touto cestou ještě jednou děkuji za seminář na Hostýně. Při poslední meditaci vědomí silně ožilo a vnitřně jsem zakusila, že budete stále se mnou. Nemůžete nebýt, neboť jste mým pravým Já, jste vědomím, které je všudypřítomné. Jediné co musím, je nezapomínat na toto vědomí, ale oživovat jej svou pozorností. Kdyby to bylo tak snadné, jako to napsat na papír J.

Od našeho posledního rozhovoru se něco změnilo. I přes nekončící denní a noční povinnosti je tu vědomí sebe sama stále. Jako by mi klepalo na rameno a říkalo – Jsem tady, uvědomuj si mne. Je to obrovská milost a velice si toho vážím, snažím se k Bohu obracet jak to jde a když se to opravdu daří, sama tato skutečnost mne posiluje, zvyšuje touhu a žene dál. Před chvilinkou jsem dočetla Váš článek o moci citů. Jak Vy to dokážete jasně a přímo popsat! Je to výborné. Mnohokrát děkuji! Naprosto se to shoduje s tím, co mi před pár dny napsal Hynek, na co si a jak musím dávat pozor! Bez poučení zkušených by byl se mnou již dávno konec. Potřebuji číst uvedené pravdy dokola, stále znovu a znovu, neboť přímo hmatatelně cítím, jak působí. Když už nejde nic a na nic nemám sílu, když je mysl roztěkaná a chtěla bych ji namířit k Bohu, ale nejde to – otevřu si jakoukoliv Vaši knihu a čtu. Jen čtu a najednou cítím, jak se můj vnitřní stav mění. Často to začíná v centru nad hlavou. Vnímám, že duchovní síla obsažená v textech zvedá a pročišťuje tuto oblast, což mi pomůže přitáhnout tam pozornost, uvědomit si prostor nad hlavou a to, že nejsem jenom tělo, ale že jej i přesahuji a obsahuji v sobě a zároveň se projasňuje prostor kolem těla a vědomí počíná zářit. Tuto zkušenost jsem já i Honza učinila tolikrát, že Vám to musím napsat. Je to pro mne a Honzu nejsnazší způsob, jak načerpat duchovní sílu a přemoci negativní energie. Z žádných jiných knih se mi to takto nedaří a děkuji Bohu, že skrze Vás tak plodně a milostivě (s ohledem na různost hledajících) sděluje Pravdu a dává nám fungující návody, jak se k Němu navrátit. Je samozřejmě i spousta jiných výborných autorů a knih (například mi velmi při očistě, ale na stezce vůbec pomáhá kniha od Tomáše Kempenského Čtyři knihy o následování Krista), ale Vaše knihy jsou mi blízké svým vyzařováním a ze zkušenosti vím, že to je v nich obsaženo opravdu působí.

Děkuji Vám mnohokrát za sebe i celou olomouckou skupinu, přeji spoustu duchovní síly a radosti a těším se na viděnou.

Sára Hromádková

* * *

Važený pane Vacek,                                                                

Srdečně Vás i celou Vaší rodinu zdravím.

Děkuji Vám za obdrženou duchovní pomoc, Sílu a Světlo. Společnými meditacemi s Vámi jsem „objevil“ tzv. Citovou stránku myšlenek, představ. T.j. proč jsem si je vytvářel! Chtěl jsem prostě „cítit“ – to štěstí, když jsem něco chtěl a získal to. Jenže to štěstí trvalo jen tu chvíli, kdy jsem si uvědomil, že jsem získal předmět tužby. A pak začali starosti se získaným předmětem. Právě v meditaci s Vámi na seminářích zvláště se tento fakt krátkého štěstí a následných dlouhodobých starostí plně projevil.

Dost těžko se mi píše, protože jsem neustále stahován do stavu trvalého štěstí z pouhého bytí v Srdci. Tohle jste mi předal na tomto posledním semináři v Modre. Je také pravdou, že jsem v podstatě před seminářem vytrvale – i v noci – prosil Boha o pomoc, ať se nade mnou smiluje pro milosrdenství své. A tato milost se skrze Vás opravdu projevila. Také v tom Vašem posledním xeroxu o pozorování a soustředění na pozorovatele. Vůbec Vaše knihy zvláště ty poslední vyzařují jemnou duchovní energii vědomí samého a Jeho světla. Jasnost, stručnost ryzí nauky, která nedává prostor pro pochybnosti...a hlavně znovu a znovu podněcuje ke správnému úsilí uspět. Pane Vacek, máte v sobě ohromnou duchovní Sílu Ryzího Vědomí. A věřte, že nejsem sám, kdo tohle ve Vás vnímá.

Děkuji Vám za vše, co pro mne a celé naše společenství děláte. Zdravím Vás i celou Vaší rodinu a přeji hojnost Světla i Síly k završení Vaší duchovní snahy.

V hluboké úctě a lásce Pavel Kubeš, Olomouc 29. 8. 2011

P.S. Vaše varování samsáry v závěru semináře bylo plně oprávněné. Jen jsem vstoupil v hotelovém domě do výtahu, Srdce mi doslova sevřela nějaká strašná energie. Okamžitě jsem doslova od toho utekl nad hlavu a po chvíli to zmizelo. Díky Bohu i Vám ve Vašich radách.

P.S.S. Stačí si pane Vacek připomenout, že jste a v Srdci se objevuje blaženost. Díky díky díky. Do této blaženosti pojímám celou Vaší rodinu.

Vaši oponenti a „signatáři“ na Ká-Vé něco takového stěží mohou pochopit a proto nás napadají, že jsme nějací nevědomí čélové. Že nic takového jako je úcta, láska a vděčnost k Mistrovi neznají, je jejich chyba.

SMS 30. 8. 2011

Mnohokrát děkuji za dnešní meditaci, i když to byla jen půlhodinka, byl to obrovský duchovní impuls, který mění celý den na samovolnou meditaci.

Děkuji, Petr Kouba